Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3847/2014

30 Cdo 3847/2014

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil (výrokem I.) rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích, kterými bylo konstatováno, že nesprávným úředním postupem Českého telekomunikačního úřadu, který o návrzích vedených u něj pod č. j. 112 265/2010,

114 510/2010, , 116 346/2010, 114 534/2010, 112 246/2010, 112 261/2010,

116 345/2010, nerozhodl ve lhůtě stanovené v , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, bylo porušeno právo žalobkyně, a současně byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 108.332,90 Kč s příslušenstvím. Zároveň odvolací soud změnil (výrokem II.) rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 18.694,50 Kč do 3 dnů o právní moci rozsudku k rukám JUDr. Petra Hromka, advokáta, a rozhodl (výrokem III.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Předmětem řízení bylo poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen „ “) v důsledku překročení zákonné lhůty ve správních řízeních vedených o návrzích nynější žalobkyně (pro pohledávky postoupené na žalobkyni společností T-Mobile Czech Republic, a. s.).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním v rozsahu, v jakém byl změněn výrok rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení (výrok II.).

Dovolatelka uvedla, že si je vědoma negativního vymezení přípustnosti dovolání podle , když napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, nicméně fakticky jde v tomto případě o náklady řízení v řádu milionů korun. Poukázala, že žalobkyně celý svůj tvrzený nárok uplatnila podle u žalované jediným podáním k cca osmi stům správních řízení v celkové výši 10,936.622,92 Kč. Tento jeden nárok pak rozdělila na dílčí nároky, které u soudu uplatnila desítkami žalob na částku vždy okolo sta tisíc korun. Podle dovolatelky rozdělení uplatněného nároku na mnoho dílčích nároků lze jen těžko hodnotit jinak než jako snahu o maximalizaci nákladů řízení spočívajících v nákladech na zastoupení advokátem. Fakticky se tak nejedná o rozhodnutí o částce nepřevyšující stanovený limit, ale o rozhodnutí o dílčí části celkové částky nákladů řízení, o které se v případě výše uvedeného celkového, pouze uměle rozděleného, tvrzeného nároku jedná. Obsahově obdobných žalob podala žalobkyně cca 150. Dále se dovolatelka věnovala svým výhradám vůči napadenému rozhodnutí.

Žalobkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že zákon podání dovolání nepřipouští, neboť výše nákladů řízení nepřesahovala hranici 50.000,- Kč. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné. Dále se pak vyjádřila k výhradám dovolatelky vůči napadenému rozhodnutí.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “

Dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou podle

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovolání žalované do výroku o náhradě nákladů řízení není přípustné podle , neboť dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Toho si je ostatně vědoma i sama dovolatelka.

V případě, že dovolání není objektivně přípustné, dovolací soud se nemůže zabývat důvody, které odvolací soud vedly k vydání napadeného rozhodnutí. Přípustnost dovolání nemůže založit ani okolnost, že právní otázka vyřešená v napadeném rozhodnutí může být významná pro rozhodnutí soudů i v dalších řízeních mezi týmiž účastníky, přičemž součet částek z těchto různých řízení by již částku 50.000,- Kč mohl převýšit.

Na tomto základě dovolací soud postupem podle dovolání jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243c odst. 3

ve spojení s ustanovením a , kdy v případě objektivně nepřípustného dovolání nelze považovat náklady na sepis vyjádření za účelné.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2014

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu