Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3810/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelky České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 69797111,za účasti DRUŽBY, stavebního bytového družstva, se sídlem v Brně, Kapucínské nám. 100/6, PSČ 656 57, identifikační číslo osoby 00047708, o určení členství v družstvu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání DRUŽBY, stavebního bytového družstva proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. dubna 2014, č. j. -57, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19. listopadu 2013, č. j. -34, určil, že navrhovatelka je členkou DRUŽBY, stavebního bytového družstva (dále jen „družstvo“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení [výroky II. a III.].

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci k odvolání družstva potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podalo družstvo dovolání.

Řízení o „dovolání“ proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil podle , (dále jen „“), z důvodu nedostatku funkční příslušnosti soudu k jeho projednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 10/2001 a 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání družstva proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle , Nejvyšší soud odmítl podle a 2

Závěry přijaté odvolacím soudem v projednávané věci jsou totiž plně souladné s judikaturou Nejvyššího soudu.

Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že právnická osoba se může stát členem bytového družstva (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2012, sp. zn. , a judikaturu v něm uvedenou). Stejně tak se z ní podává, že na stát, jemuž dědictví připadlo na základě odúmrti ( , ; dále jen „obč. zák.“), byl-li zůstavitel (výlučným) členem bytového družstva, přechází členský podíl zůstavitele v bytovém družstvu [srov. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2011, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 92/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 92/2011“), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2009, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 9/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 9/2011“)].

Jak dále vyplývá z R 92/2011, na uvedených závěrech ničeho nemění ani to, že stát se nemůže zúčastnit založení družstva ani do něj vstoupit nebo členství v něm nabýt převodem ( ), neboť zde nabytí majetku pramení ze zákonem stanovené povinnosti státu převzít (jako odúmrť) veškerý zůstavitelův majetek.

Opírá-li dovolatel svůj opačný názor o nález Ústavního soudu ze dne 3. ledna 2001, sp. zn. , přehlíží, že závěry učiněné v citovaném rozhodnutí se týkaly právní úpravy tzv. práva osobního užívání bytu, účinné do 31. prosince 1991 (opět viz R 9/2011), a ve vztahu k právu nájmu bytu je má za nepřiléhavé i Ústavní soud (za mnohá rozhodnutí srov. např. důvody soudem prvního stupně přiléhavě citovaného usnesení Ústavního soudu ze dne 10. dubna 2012, sp. zn. , jež je veřejnosti přístupné na webových stránkách Ústavního soudu).

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je konečně v souladu i s usnesením ze dne 24. září 2014, sp. zn. (jež je veřejnosti přístupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách), ve kterém Nejvyšší soud formuloval závěr, podle něhož na tom, že dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462 obč. zák.), nemůže ničeho změnit ani případné ujednání stanov bytového družstva omezující okruh jeho členů pouze na fyzické osoby. Je tomu tak proto, že ujednáním stanov družstva nelze vyloučit aplikaci kogentních ustanovení zákona, příp. učinit kogentní ustanovení zákona obsoletním.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. října 2014

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu