Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3455/2014

29 Cdo 3455/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci žalobkyně VYRONA - EXPORT s. r. o., se sídlem v Ústí nad Orlicí, Kladská 1429, PSČ 562 06, identifikační číslo osoby 60 10 83 71, zastoupené Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Malé náměstí 125/16, PSČ 500 03, proti žalovaným 1) J. F., zastoupenému Mgr. Janem Stínkou, advokátem, se sídlem v Kladně, Průchodní 346, PSČ 272 01, 2) V. F., a 3) K. K., o zaplacení částky 1.987.401,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. června 2012, č. j. -589, ve znění usnesení ze dne 4. července 2012, č. j. -600, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. června 2012, č. j. -589, ve znění usnesení ze dne 4. července 2012, č. j. -600, potvrdil usnesení ze dne 19. července 2011, č. j. -557, jímž Krajský soud v Hradci Králové – odkazuje na ustanovení , (dále jen „ “) – připustil, aby (do řízení) na místo dosavadní žalobkyně (VYRONA - EXPORT s. r. o.) vstoupil J. M.

Odvolací soud – vycházeje z ustanovení čl. I. a a 2 , zákona směnečného a šekového a z ustanovení a , o cenných papírech − shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že směnku, jejíž zaplacení je předmětem tohoto řízení (dále jen „ “), žalobkyně rubopisem převedla na J. M., se kterým uzavřela rovněž konkludentní dohodu o tom, že k převodu sporné směnky, jež je uložena v úschově soudu, dochází i bez jejího předání nabyvateli.

Konečně odvolací soud zdůraznil, že směnečnému dlužníku nenáleží námitka materiální neplatnosti rubopisu a náleží mu jen prověřit, zda na směnce je formálně vyznačena nepřetržitá řada rubopisů, která svědčí majiteli směnky.

Proti usnesení odvolacího soudu podal první žalovaný dovolání, namítaje existenci dovolacích důvodů podle ustanovení a odst. 3 a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudu nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Za nesprávný považuje závěr odvolacího soudu, podle něhož žalobkyně a J. M. uzavřeli konkludentní dohodu o tom, že k převodu směnky, jež je uložena v úschově soudu, dojde i bez jejího předání nabyvateli.

Podle ustanovení čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 31. prosince 2012.

Dovolání prvního žalovaného, které je bez dalšího přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud jako zjevně bezdůvodné podle ustanovení odmítl.

Učinil tak proto, že závěr, podle něhož lze směnku převádět rubopisem i v době, kdy je uložena u soudu, když žádné ustanovení ani jiného právního předpisu převodu směnky v průběhu směnečného řízení nebrání, formuloval již v usnesení ze dne 8. října 2003, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2003, pod číslem 181 a přihlásil se k němu následně (mimo jiné) v usnesení ze dne 29. září 2009, sp. zn. .

Zjevná neopodstatněnost výhrady co do (ne)existence dohody žalobkyně a nabyvatele směnky o tom, že k převodu směnky není nezbytné její předání, v poměrech projednávané věci plyne již ze skutečnosti, že směnku jménem žalobkyně rubopisoval její jednatel J. M., tj. osoba, na kterou žalobkyně směnku převedla; nemůžou tak být žádné pochybnosti o tom, že se do rukou jejího nabyvatele vskutku dostala, tj. že došlo k jejímu předání nabyvateli. Úvahy o tom, zda žalobkyně a jmenovaný uzavřeli dohodu podle ustanovení zákona o cenných papírech, je tak právně nevýznamná.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. září 2014

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu