Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 213/2014

25 Cdo 213/2014

U S N E S E N Í

J. P.

Autobusy

Karlovy Vary, a.s.

, IČO 25332473, se sídlem Karlovy Vary, Sportovní 4, zastoupené Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem Plzeň, V Malé Doubrávce 27, za účasti České pojišťovny, a.s. IČO 45272956, se sídlem Praha 1, Spálená 76/16, jako vedlejší účastnice na straně žalované, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalobce i žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2013, č.j. -217, takto:

I. Dovolání žalované proti výroku I. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2013, č.j. -217,

se

odmítá.

II. Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 2013, č.j. -217,

se

ve výrocích II. a III.

zrušuje

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 120.000,- Kč s příslušenstvím jako doplatku jednorázového odškodnění za úmrtí své manželky, která byla dne 25. 2. 2009 v obci Z. minibusem žalované přejeta a utrpěla vážná zranění, jimž na místě podlehla.

Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 28. 1. 2013, č.j. -148, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 120.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o povinnosti zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 111.264,- Kč.

K odvolání žalované Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. 6. 2013, č.j. -217, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé a současně změnil jeho výrok o náhradě nákladů v řízení tak, že žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 49.320,32 Kč s příslušenstvím, dále rozhodl o povinnosti žalované a vedlejšího účastníka zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 18.645,62 Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož důvodnost spatřuje v nesprávném právním posouzení otázky spoluzavinění poškozené, která porušila všeobecnou prevenční povinnost vyplývající z ustanovení § 415 obč. zák. a povinnost účastníka silničního provozu podle § 4 písm. a) zákona o silničním provozu a toto porušení bylo jednou z příčin jejího usmrcení. Závěr odvolacího soudu o své výlučné odpovědnosti považuje za zjednodušený, odpovídající nedostatečnému hodnocení důkazů a nepřihlédnutí ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a co bylo uvedeno ze strany žalované a vedlejšího účastníka. Neztotožňuje se též s právním hodnocením otázky promlčení nároku, když žalobce si musel být od první chvíle úmrtí manželky vědom, kdo je provozovatelem autobusu, který poškozenou srazil. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalobce označuje dovolání žalované za nepřípustné, ztotožňuje se s rozsudkem odvolacího soudu a zpochybňuje námitky žalované směřující proti právnímu posouzení otázky spoluzavinění poškozené, odpovědnosti žalované a promlčení uplatňovaného nároku. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalované odmítl a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti výrokům II. a III. rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalobce, který namítá nesprávné právní posouzení věci spočívající v aplikaci ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu, neboť nesprávným výkladem tohoto ustanovení došlo k chybnému výpočtu náhrady nákladů řízení. Odvolací soud snížil s odkazem na uvedené ustanovení odměnu zástupci žalobce o 20 %, tj. z celkové hodnoty vyčíslené odměny 55.650,32 Kč o 11.130,- Kč. Nesouhlasí se spojením tří naprosto samostatných nároků pozůstalých po poškozené, které se projednávají ve třech samostatných řízeních, podaných a projednávaných v různých časových obdobích. Rozsudek odvolacího soudu považuje za nepřezkoumatelný také z toho důvodu, že soud nikde nezdůvodnil, proč přiznal pouze sedm úkonů právní pomoci, ačkoliv žalobce jich účtoval deset a provedl prokazatelně minimálně jedenáct úkonů právní pomoci. Navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek ve výrocích II. a III. zrušil a sám ve věci rozhodl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení ( o. s. ř), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelů ( a 4 ), dovolání žalobce je přípustné podle a důvodné; dovolání žalované přípustné není.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Předpoklady přípustnosti dovolání žalované podle nejsou v dané věci splněny, neboť právní názor odvolacího soudu v jeho rozhodnutí na otázku spoluzavinění poškozené a promlčení nároku vyplývajícího z ustanovení obč. zák. je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. , ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. , a ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. ) a není důvod, aby v této věci byly rozhodné právní otázky posouzeny jinak. Pokud dovolatelka z provedených důkazů dovozuje určitá skutková zjištění se současným zpochybněním skutkových závěrů, k nimž dospěl odvolací soud, tyto námitky nesměřují proti právnímu posouzení věci, nýbrž se týkají skutkových zjištění, na nichž je založen závěr o oprávněnosti uplatňovaného nároku, a nejsou tedy podle způsobilým dovolacím důvodem.

Dovolání žalované, směřující do výroku o věci samé, nesplňuje předpoklady přípustnosti podle , Nejvyšší soud je proto podle věty první odmítl.

Podle ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen „ “) jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %.

Odvolací soud snížil odměnu advokáta s odůvodněním, že došlo ze strany zástupce žalobce k rozdělení nároku po poškozené Z. P. na tři soudní spory, v nichž uplatňovali svůj nárok vedle manžela také dva synové, podle odvolacího soudu šlo při zastupování jednotlivých žalobců v samostatných řízeních o společné úkony, a proto náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %.

Okolnost, že hmotněprávní nárok všech tří zastoupených se odvíjí z jedné škodní události, usmrcení poškozené, z níž náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, není pro určení odměny advokáta rozhodná. Byť argumentace právního zástupce a obsahové náležitosti jednotlivých podání jsou založeny na stejných skutkových zjištěních vedoucích ke stejnému právnímu posouzení, došlo k nim v různých řízeních, nespadajících do jednoho časového okamžiku, proto nelze v předmětném řízení jednotlivé úkony právní služby považovat za společné úkony při zastupování více osob. Advokátovi tedy nelze mimosmluvní odměnu snížit podle ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu.

Jelikož dovolací soud shledal dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu ve výrocích o nákladech řízení chybným, nezabýval se již dalšími námitkami žalobce, které byly pro zhodnocení důvodnosti jeho dovolání již nepodstatné. Nicméně pro účely dalšího řízení lze přisvědčit žalobci i v tom, že pro nedostatek důvodů je výrok o nákladech řízení nepřezkoumatelný potud, že odvolací soud přiznal žalobci náhradu odměny advokáta a hotových výdajů za sedm úkonů právní služby, ač žalobce požadoval náhradu za deset úkonů a uvádí, že advokát jich provedl jedenáct.

Z uvedeného vyplývá, že právní posouzení výše náhrady advokátního zastoupení odvolacím soudem není správné, Nejvyšší soud proto dovoláním žalobce napadené výroky II. a III. rozsudku odvolacího soudu zrušil ( ) a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta první ). V novém rozhodnutí o nákladech řízení odvolací soud rozhodne též o nákladech dovolacího řízení ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. září 2014

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu