Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2601/2013

U S N E S E N Í

P. M.

České republice

–

Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 424/16, identifikační číslo organizace 00025429,

o zaplacení 238.000,- Kč s příslušenstvím

, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, pod sp. zn , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. května 2013, č. j. – 34, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. ledna 2013, č.j. – 21, zamítl žalobu na zaplacení 238.000,- Kč s příslušenstvím.

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení této částky s odůvodněním, že byl rozsudkem Vojenského obvodového soudu Litoměřice ze dne 23. 4. 1986, sp. zn. , uznán vinným trestným činem nenastoupení vojenské služby a byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně a poté rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. byl tento rozsudek zrušen a žalobce zproštěn obžaloby. Následně žalobce požádal žalovanou o náhradu škody za ušlý výdělek za období od 27. 3. 1986 do 3. 3. 1987 a žalovaná poskytla žalobci z tohoto titulu náhradu škody ve výši 28.000,- Kč za analogického použití , s touto částkou žalobce nesouhlasil a požadoval navíc dalších 238.000,- Kč s ohledem na valorizaci mzdy. Soud prvního stupně žalobu zamítl z důvodu prekluze nároku žalobce.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) dne usnesením 31. května 2013, č.j. – 34, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil, neboť projednání a rozhodnutí věci bránila překážka věci rozsouzené.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „dovolatel“) včasné dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolatel v něm pokládá otázku, zda když má poškozený za určitého právního stavu odškodňovací nárok a ten uplatní špatně formulovanou žalobou, zda má i právo do doby než skončí promlčecí lhůta podat novou žalobu či nikoli. Dovolatel má za to, že může podat novou žalobu, kdy má nárok, aby taková žaloba byla meritorně projednána, což se v jeho případě nestalo, a proto bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Navrhnul proto, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k novému projednání.

K podanému dovolání nebylo podáno žádné vyjádření.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , dále jen „“) věc projednal podle hlavy třetí, části čtvrté (ve znění účinném od 1. 1. 2013, a to s ohledem na ustanovení ve spojení s čl. II. bod 7 ), bez nařízení jednání ( věta prvá ).

Ačkoliv dovolatel ohlašuje, že právní otázka, na níž je rozhodnutí vystavěno, dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, nelze přehlédnout, že odvolací soud na takto vymezené otázce napadené rozhodnutí nevystavěl. Právní posouzení odvolacího soudu nadto nepředstavuje jiné posouzení překážky věci rozsouzené ve smyslu a dovolacímu soud proto nezbylo, než dovolání odmítnout.

Učinil tak proto, že závěr odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), podle kterého projednání a rozhodnutí dané věci brání překážka věci rozhodnuté ( ), plně odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího i Ústavního soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2001, sp. zn. , ze dne 5. prosince 2006, sp. zn. a ze dne 9. února 2011, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 85/2003, 84/2007 a 68/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2011, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2008, sp. zn. , či ze dne 28. srpna 2012, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu, a dále např. usnesení Ústavního soudu ze 7. ledna 1994, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazku 2, části II., pod číslem 5).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje podle ustanovení

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. září 2014

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu