Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3686/2012

29 Cdo 3686/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatele JUDr. Petra Elšíka, se sídlem v Olomouci, Sokolská 586/7, PSČ 779 00, jako správce konkursní podstaty úpadkyně LION bikes a. s., identifikační číslo osoby 25632434, za účasti společnosti LION bikes a. s., se sídlem v Šumperku, Šumavská 530/2, PSČ 787 01, identifikační číslo osoby 25632434, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Janotou, advokátem, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, 28. října 1727/108, PSČ 702 00, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 14. května 2009 a 19. května 2009, o určení neplatnosti rozhodnutí představenstva ze dne 14. května 2009, o návrhu na jmenování členů představenstva, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele a společnosti LION bikes a. s. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. října 2011, č. j. -122, takto

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. června 2010, č. j. -65, vyslovil neplatnost rozhodnutí Ing. V. V. jako jediného akcionáře společnosti LION bikes a. s. (dále jen „společnost“) při výkonu působnosti valné hromady ze dne 14. května 2009, kterým byli zvoleni členové představenstva (výrok I.) a ze dne 19. května 2009, kterým bylo rozhodnuto o změně a doplnění stanov (výrok II.), zamítl návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva společnosti ze dne 14. května 2009 (výrok III.) a na jmenování chybějících členů představenstva společnosti soudem (výrok IV.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok V.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci, k odvolání navrhovatele proti výroku III. a společnosti proti výrokům I., II. a V., usnesení soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti části prvního výroku usnesení odvolacího soudu (jíž byl potvrzen výrok III. usnesení soudu prvního stupně) podal navrhovatel dovolání, jež posléze, podáním ze dne 3. dubna 2012, doručeným soudu prvního stupně 4. dubna 2012, vzal v plném rozsahu zpět. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání navrhovatele podle věty druhé , (dále též jen „ “) zastavil.

Proti usnesení odvolacího soudu podala dovolání taktéž společnost. Dovolání společnosti, jež – posuzováno podle obsahu – směřuje proti části prvního výroku, v níž byl potvrzen výrok I. a II. usnesení soudu prvního stupně, Nejvyšší soud odmítl podle , jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle [o situaci předvídanou v nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však napadené rozhodnutí zásadně právně významným neshledal.

Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož se Ing. V. V. nechopil držby listinných akcií na jméno (převáděných na základě neplatných smluv neobsahujících určité vymezení akcií a bez rubopisu) v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Jak Nejvyšší soud vysvětlil v řadě svých rozhodnutí, posouzení toho, zda je držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží ( , , dále jen „obč. zák.“) nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. Dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. Oprávněným držitelem ve smyslu obč. zák. je držitel, který věc drží v omylu, že mu věc patří, a jde přitom o omyl omluvitelný. Omluvitelný je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Držitel, který drží věc na základě omylu, jenž není omluvitelný, může být sice v dobré víře, avšak nikoli „se zřetelem ke všem okolnostem“ a proto nemůže být držitelem oprávněným. Při posuzování omluvitelnosti omylu držitele se vychází z objektivních hledisek; proto nezkušenost držitele, resp. nižší úroveň vzdělání, kterého dosáhl, nejsou významné (srov. např. důvody rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2007, sp. zn. , a ze dne 20. června 2008, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2010, sp. zn. , jež jsou veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, jakož i judikaturu v nich citovanou).

Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , když dovolání společnosti bylo odmítnuto a navrhovateli podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly, a dále o , a , když navrhovatel zavinil, že řízení muselo být zastaveno a vznikla mu povinnost hradit společnosti účelně vynaložené náklady.

Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření společnosti k dovolání ze dne 10. dubna 2012) podle bodu 3, vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 1.000,- Kč, a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Společně s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 273,- Kč tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži navrhovatele celkem 1.573,- Kč.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 20. srpna 2014

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu