Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 250/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobce České kanceláře pojistitelů, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1724/129, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 70099618, zastoupeného Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem se sídlem v Praze 4, Pod křížkem 428/4, proti žalovaným: 1) A. K., zastoupenému JUDr. Martinem Schulhauserem, advokátem se sídlem v Karviné, Karviná-Fryštát, K. Śliwky 125, 2) M. F., zastoupenému JUDr. Janou Brhlovou, advokátkou se sídlem v Karviné, Karviná-Fryštát, K. Śliwky 129, o zaplacení částky 1,338.063,79 Kč s příslušenstvím, ve věci vedené Okresním soudem v Karviné pod sp. zn. , o dovolání žalovaného č. 1) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. května 2012, č. j. -579, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 19. září 2011, č. j. -488, rozhodl o uložení povinnosti žalovanému 1) zaplatit žalobci částku 935.266,36 Kč s příslušenstvím (výrok I.), o zamítnutí žaloby v části, kterou se žalobce domáhal po žalovaném 1) zaplacení částky 402.097,43 Kč s příslušenstvím (výrok II.), o zamítnutí žaloby, aby 2) žalovaný společně s 1) žalovaným zaplatil žalobci společně a nerozdílně částku 1,338.063,79 Kč s příslušenstvím (výrok III.), o povinnosti žalovaného 1) nahradit žalobci náklady řízení (výrok IV.), o povinnosti žalobce zaplatit na nákladech řízení žalovaného 2) České republice (výrok V.), o povinnosti žalobce zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na státem hrazených nákladech (výrok VI.), o povinnosti žalovaného 1) zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na státem hrazených nákladech řízení (výrok VII.) a o přiznání odměny na náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyni žalovaného 2) (výrok VIII.).

K odvolání žalobce a žalovaného 1) odvolací soud rozsudkem shora citovaným rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I., II. a IV. potvrdil (první výrok), v dalších částech, to je v odstavci VI. a VII. rozsudek okresního soudu změnil ve výši státem zálohovaného znalečného (druhý výrok), rozhodl o povinnosti žalovaného 1) zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení (třetí výrok), zastavil odvolací řízení ve vztahu k žalovanému 2) (čtvrtý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 2) žalovaným (pátý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalovaný 1). Dovolatel podle obsahu dovolání zpochybňuje skutková zjištění odvolacího soudu, z nichž odvolací soud dovodil odpovědnost žalovaného 1) za škodu způsobenou provozem vozidla IVECO. Dovolatel zpochybňuje závěry vypracovaného znaleckého posudku znalce z oboru silniční dopravy RNDr. Skácela. Z vlastní interpretace znaleckého posudku a s odkazem na další důkazy tvrdí, že ke smrti poškozeného A. N. nedošlo provozem daného vozidla. V dalším obsahu dovolání namítá, že nebyl ve věci pasivně legitimován, kdy podle něj podle , (dále též jen „“), mělo být řízení vůči němu soudem v důsledku nedostatku pasivní legitimace zastaveno.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) postupoval s ohledem na článek II. bod 7, , kterým se mění , podle ve znění do 31. prosince 2012.

Dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, a obsahuje náležitosti stanovené zákonem ( až 4 , ).

Dovolací soud se poté zabýval posouzením, zdali je dovolání přípustné podle Dovolání podle , v případě je-li napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, není-li dovolání přípustné podle písmene b), je přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešena právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolání není přípustné.

Zpochybňuje-li dovolatel skutková zjištění odvolacího soudu o průběhu dopravní nehody a rovněž zjištění, která učinil odvolací soud ze znaleckého posudku, uplatňuje tak dovolací důvod podle , který u dovolání přípustného podle nemá k dispozici. Dovolací soud skutkový stav v takovém případě nemůže přezkoumávat a případné nesprávné skutkové zjištění, které mohlo mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nemůže odůvodnit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí.

Přípustnost dovolání nezakládá ani polemika dovolatele o nedostatku jeho pasivní legitimace. Odvolací soud k námitkám žalovaného 1) uplatněným v odvolacím řízení o nedostatku jeho pasivní legitimace poukázal na to, že tyto námitky vychází z nových tvrzení žalovaného 1) o prodeji podniku mezi žalovaným 1) a společností KUANTO spol. s r.o. Tyto závěry odvolacího soudu o nemožnosti přihlížet k novým tvrzením uplatněným v odvolacím řízení v rozporu s ustanovením jsou v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2007, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), dovolání žalovaného 1) podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první a a za situace, kdy žalobci by příslušelo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, náklady řízení mu však nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. září 2014

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu