Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1579/2014

23 Cdo 1579/2014

U S N E S E N Í

A04 OMEGA, s.r.o.

Beskyd Fryčovice, a.s.

, se sídlem Fryčovice č.p. 606, PSČ 739 45, identifikační číslo osoby 45192901, zastoupené JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem Žďár nad Sázavou, Nádražní 600/21, o zaplacení 377 460 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2013, č. j. -46, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění:( – dále jen „ “)

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. září 2013, č. j. -46, není přípustné podle , neboť napadené rozhodnutí nezávisí ve smyslu na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jak dovolatelka namítá.

Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud rozhodl v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jestliže podle ustálené rozhodovací praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. a ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. ) neodstranil výkladem pochybnosti o určitosti právního úkonu – identifikaci práv a povinností účastníků rámcové smlouvy o zajištění obchodních podmínek a dodávek zboží, uzavřené dne 1. 11. 2009, což vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci o zamítnutí žaloby na zaplacení finančního bonusu podle této smlouvy. Dovolatelka má rovněž za to, že odvolací soud se odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu v podobě rozhodnutí ze dne 16. 9. 2009, sp. zn. , jestliže ve svém dílčím závěru dovodil, že absentuje závazek původního věřitele žalované vůči žalované, a proto nemohla být o uplatněném nároku mezi původním věřitelem žalované a žalovanou uzavřena smlouva. Nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu, že ke vzniku smlouvy je nutně zapotřebí existence vzájemných práv a povinností obou smluvních stran. Dovolatelka proto navrhla zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vymezila-li dovolatelka přípustnost dovolání tím, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s judikaturou a vytýká odvolacímu soudu, že neaplikoval výkladová pravidla na odstranění případné neurčitosti obsahu rámcové smlouvy ve smyslu obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a podle (dále jen „obč. zák.“), nutno konstatovat, že v daném případě odvolací soud na takové otázce své rozhodnutí nezaložil, neboť nedovodil neplatnost rámcové smlouvy podle obč. zák. z důvodu její neurčitosti, ale v souladu s ustálenou judikaturou dospěl k závěru, že návrh žalobkyně nelze dovozovat z rámcové smlouvy, neboť tato smlouva, zpravidla, tak jak je tomu i v posuzovaném případě, neupravuje vzájemná práva a povinnosti účastníků a bez dalšího nezakládá povinnost žalované z této rámcové smlouvy plnit (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. – veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz). V daném případě rámcová smlouva nemá náležitosti pojmenované smlouvy ve smyslu obch. zák. a co do určitosti předmětu plnění nesplňuje ani požadavek pro smlouvu nepojmenovanou ve smyslu obch. zák., resp. smlouvy o smlouvě budoucí ( , obch. zák.).

Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy (např. smlouvy kupní) uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy - srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále též jen „Soubor“), pod číslem C 6477, rozsudek ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. , uveřejněný v Souboru pod číslem C 7798, rozsudek ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. , veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz., a usnesení ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. , a ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. , rovněž dostupná na www.nsoud.cz. Právní skutečností, z níž vzniká závazkový vztah jako právní vztah obsahující právo věřitele na plnění (pohledávku) a odpovídající povinnost dlužníka splnit závazek (srov. §§ 489 a 490 obč. zák.), je teprve realizační smlouva.]. Nejvyšší soud na uvedeném právním závěru setrval i v dalších svých rozhodnutích, např. v rozhodnutí ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. – dostupné též na www.nsoud.cz.

Napadené rozhodnutí nezávisí tedy ve smyslu na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, proto dovolání žalobkyně není podle přípustné a Nejvyšší soud nemohl pak učinit jiný závěr, než dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. září 2014

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu