Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
37E39076B1A05435C1257D57001E9ED6.html
HTML · 13.59 KB
No categories available
29 Cdo 2703/2014; 29 Cdo 2702/2014
29 Cdo 2702/2014
U S N E S E N Í
Prague Top Estates, s. r. o.,
se sídlem v Praze 9, K Rukavičkárně 94, PSČ 192 00, identifikační číslo osoby 27 17 71 49, zastoupené JUDr. Ing. Lubomírem Lánským, advokátem, se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, PSČ 110 00, proti žalovaným
1) REALIS, spol. s r. o.,
se sídlem v Praze 10, Chudenická 1059/30, PSČ 102 00, identifikační číslo osoby 43 87 01 80 a
2) J. P.,
oběma zastoupeným Mgr. Jaroslavem Tajbrem, advokátem, se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, PSČ 150 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 272/2013 , o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 186/2014 -106 a o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 187/2014 -110, takto:
Dovolání
se odmítají.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. prosince 2013, č. j. 30 Cm 272/2013 -42, ponechal v plném rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 17. října 2013, č. j. 30 Cm 272/2013 -23, jímž uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni částku 300.000,- Kč s 6% úrokem od 1. listopadu 2012 do zaplacení a částku 200.000,- Kč s 6% úrokem od 1. ledna 2013 do zaplacení, směnečnou odměnu 1.650,- Kč a náklady řízení.
Proti tomuto rozsudku podali žalovaní odvolání a současně požádali o osvobození od soudních poplatků.
Městský soud v Praze usneseními ze dne 12. března 2014, č. j. 30 Cm 272/2013 -89 (ve vztahu k první žalované) a č. j. 30 Cm 272/2013 -91 (ve vztahu ke druhému žalovanému), návrhy na přiznání osvobození od soudních poplatků zamítl.
Vrchní soud v Praze usneseními ze dne 24. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 186/2014 -106 a č. j. 5 Cmo 187/2014 -110, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 186/2014 -106 a dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 187/2014 -110, Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) neobsahují žádný údaj o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. považují za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 a ze dne 28. listopadu 2013, sp. zn. 29 ICdo 43/2013 a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 a ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 ).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. července 2014
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu