Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 629/2013

21 Cdo 629/2013

U S N E S E N Í

I. Š.

, proti žalované

České republice – Ministerstvu vnitra

se sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 936/3, o 500.000,- Kč, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. prosince 2009, č. j. -100, a rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 27. května 2010, č. j. -140, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 21. září 2012, č. j. -264, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 17. 12. 2009, č. j. -100, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 500.000,- Kč (z titulu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem správních orgánů v přestupkovém řízení), a rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 3.332,- Kč. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 27. 5. 2010, č. j. -140, rozsudek okresního soudu ve výroku ve věci samé potvrdil, ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně na náhradě nákladů žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně 39.216,- Kč, a rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 3.287,- Kč. Dovolání, které žalobkyně podala proti tomuto rozsudku krajského soudu, Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 19. 9. 2011, č. j. -190, odmítl.

Podáním ze dne 18. 10. 2011 (doručeným Okresnímu soudu ve Zlíně téhož dne) žalobkyně soudu sdělila, že podává proti rozsudku Krajského soudu v Brně- pobočky ve Zlíně ze dne 27. 5. 2010, č. j. -140, „se spojením“ rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 12. 2009, č. j. -100, „návrh žaloby pro zmatečnost“ ve smyslu ustanovení , který odůvodnila tak, že „řízení, která trpí takovými vadami, jež představují i porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, jakožto i rovněž nejvážnější vady

řízení u odvolacího soudu či takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo“. Navrhla, aby „soud usnesením zrušil napadené rozsudky v plném rozsahu a věc řádně projednal“.

Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 22. 12. 2011, č. j. -206, žalobkyni uložil, aby ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto usnesení odstranila vady podání ze dne 18. 10. 2011, spočívající v neurčitosti a neúplnosti skutkových tvrzení ( , a 2 ), a aby doplnila chybějící náležitosti podání tím způsobem, že v žalobě uvede důvod zmatečnosti a označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána ( , ); zároveň ji poučil o následcích neodstranění vad žaloby ( ).

Okresní soud ve Zlíně v dalším řízení k žádosti žalobkyně usnesením ze dne 5. 3. 2012, č. j. -232, žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí pro řízení zástupcem advokáta Mgr. Radima Dostála; uvedené usnesení bylo ve výroku o ustanovení zástupce potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 29. 5. 2012, č. j. -245, a nabylo v tomto výroku právní moci dne 13. 7. 2012.

Okresní soud ve Zlíně – poté, co zástupci žalobkyně advokátovi Mgr. Radimu Dostálovi dne 13. 7. 2012 doručil usnesení ze dne 22. 12. 2011, č. j. -206, s výzvou, „nechť je podání žalobkyně z 18. 10. 2011 doplněno a opraveno podle usnesení z 22. 12. 2011 – do 10 dnů“, a poté, co žalobkyně své podání ve stanovené lhůtě nedoplnila - usnesením ze dne 25. 7. 2012, č. j. -249, „podání I. Š. doručené soudu dne 18. 10. 2011 a označené jako návrh žaloby pro zmatečnost“ odmítl a rozhodl, že žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Postupoval podle ustanovení s odůvodněním, že „skutkové okolnosti obsažené v podání žalobkyně jsou kusé a neurčité“, a že „vady nebyly přes výzvu soudu odstraněny a doplněny“. O žádosti žalobkyně o prodloužení lhůty k doplnění žaloby do 2. 8. 2012 ze dne 23. 7. 2012 (podané prostřednictvím advokáta Mgr. Radima Dostála a doručené Okresnímu soudu ve Zlíně dne 24. 7. 2012)

nerozhodl.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 21. 9. 2012, č. j. -264, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost neobsahuje náležitosti požadované ustanovením a a že žalobkyně vady žaloby neodstranila v soudem stanovené 10 denní lhůtě (která uplynula 23. 7. 2012), ačkoliv byla poučena o následcích jejich neodstranění; jde o zásadní nedostatky žaloby, pro které nelze v řízení pokračovat, neboť z podání žalobkyně ze dne 18. 10. 2011 je zřejmé pouze to, že „se jedná o žalobu pro zmatečnost směřující proti rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 17. 12. 2009, č. j. -100, i rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 27. 5. 2010, č. j. -140, a že se domáhá jejich zrušení a znovu projednání“. O žádosti zástupce žalobkyně (podané poslední den lhůty k doplnění žaloby a doručené soudu prvního stupně dne 24. 7. 2012) o prodloužení soudcovské lhůty o dalších 10 dnů (do 2. 8. 2012) sice nebylo soudem prvního stupně rozhodnuto, avšak žalobkyně ani v navrhované prodloužené lhůtě, ani do vydání rozhodnutí odvolacího soudu žalobu pro zmatečnost o zmatečnostní důvody nedoplnila; neučinila tak ani podáním ze dne 10. 8. 2012 připojeným k odvolání, které navíc postrádá vlastnoruční podpis žalobkyně.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Opakovaně namítá, že o prodloužení soudcovské lhůty k doplnění žaloby podané jejím zástupcem dne 23. 7. 2012 nebylo rozhodnuto, přičemž soud prvního stupně žalobu odmítl. Její zástupce Mgr. Radim Dostál, kterému byla výzva k odstranění vad podání doručena dne 13. 7. 2012, čerpal ve dnech 10. 7. až 22. 7. 2012 řádnou dovolenou a potřeboval pro doplnění a opravu žaloby součinnost žalobkyně; žádost zástupce o součinnost byla žalobkyni zaviněním pošty doručena až dne 3. 8. 2012, a proto podáním ze dne 6. 8. 2012 požádala soud prvního stupně o další prodloužení lhůty k doplnění žaloby pro zmatečnost. Zdůrazňuje však, že do vydání rozhodnutí odvolacího soudu byly vady žaloby odstraněny, a to podáním žalobkyně ze dne 10. 8. 2012, připojeným k odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým doplnila žalobu pro zmatečnost a tím splnila výzvu soudu prvního stupně k doplnění žaloby. Dovozuje proto, že podání žalobkyně ze dne 18. 10. 2011 spolu s podáním žalobkyně ze dne 10. 8. 2012, které bylo připojeno k odvolání, již splňuje náležitosti požadované v ustanovení a a že v řízení lze pokračovat. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „ “), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( , ) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení , přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ). Proto napadené usnesení odvolacího soudu přezkoumal jen z důvodů, které dovolatel v dovolání označil.

Žaloba pro zmatečnost je podání, kterým se zahajuje řízení před soudem o mimořádném opravném prostředku. Žaloba pro zmatečnost musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení také označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. ).

Žalobu pro zmatečnost lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v ustanovení až 4 Důvod žaloby (důvod zmatečnosti) může být měněn jen po dobu trvání lhůt k žalobě (srov. ). Uplatněným důvodem žaloby (důvodem zmatečnosti) je soud vázán a nemůže napadené rozhodnutí posuzovat z jiného důvodu, než který byl označen v žalobě nebo který byl uplatněn dodatečně v době, kdy ještě běžela lhůta k žalobě.

Neuvede-li ten, kdo podává žalobu pro zmatečnost, v žalobě důvod zmatečnosti nebo označí-li v žalobě za důvod zmatečnosti něco jiného, než co je uvedeno v ustanovení až 4 , jde o takovou vadu žaloby, která brání pokračování v řízení. Na základě takto vadné (nesprávné nebo neúplné) žaloby soud nemůže - vzhledem k tomu, že věc posuzuje jen z hlediska uplatněného důvodu - v řízení pokračovat a o žalobě pro zmatečnost meritorně rozhodnout. Soud proto vyzve toho, kdo podal žalobu pro zmatečnost, aby žalobu doplnil o vylíčení (z hlediska ustanovení až 4 ) přípustného důvodu žaloby (důvodu zmatečnosti), určí mu k tomu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba v tomto směru opravu nebo doplnění žaloby pro zmatečnost provést; nebude-li žaloba opravena nebo doplněna, soud usnesením žalobu odmítne, byl-li ten, kdo podal žalobu pro zmatečnost, o tomto následku poučen, neboť v řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat (srov. a )

Zákon nevyžaduje, aby žaloba pro zmatečnost byla sepsána advokátem nebo notářem, nemá-li ten, kdo žalobu podává, popřípadě osoba, která za něj jedná (srov. až 21b, ), právnické vzdělání, jak je tomu u dovolání (srov. ).

S tvrzením žalobkyně v dovolání, že již podáním ze dne 10. 8. 2012 (připojeným k odvolání proti usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 7. 2012, č. j. -249) doplnila žalobu pro zmatečnost a tím splnila výzvu soudu prvního stupně k doplnění žaloby, z čehož dovozuje, že její podání ze dne 18. 10. 2011 spolu s podáním ze dne 10. 8. 2012 již splňuje náležitosti požadované v ustanovení a a že v řízení lze pokračovat, dovolací soud nesouhlasí.

V posuzovaném případě - jak vyplývá z obsahu spisu - žalobkyně v podání ze dne 18. 10. 2011 soudu sdělila pouze to, že podává proti rozsudku Krajského soudu v Brně- pobočky ve Zlíně ze dne 27. 5. 2010, č. j. -140, „se spojením“ rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 12. 2009, č. j. -100, „návrh žaloby pro zmatečnost“ ve smyslu ustanovení , neboť „řízení, která trpí takovými vadami, jež představují i porušení základních principů ovládajících řízení před soudem, jakožto i rovněž nejvážnější vady

řízení u odvolacího soudu či takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo“, a že se domáhá, aby „soud usnesením zrušil napadené rozsudky v plném rozsahu a věc řádně projednal“.

Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně v žalobě neoznačila žádný

důvod žaloby (zmatečnosti) z hlediska ustanovení až 4 a

nevylíčila rozhodující skutečnosti v takovém rozsahu, že bylo možné individualizovat skutkový děj, na jehož podkladě měl soud o žalobě pro zmatečnost rozhodnout,

a nápravu nezjednala

ani na výzvu soudu prvního stupně, ani za řízení před odvolacím soudem; neučinila tak ani v odvolání proti usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 7. 2012, č. j. -249, a ani v podání ze dne 10. 8. 2012, které připojila k odvolání a které navíc – jak zdůrazňuje odvolací soud – neobsahuje její vlastnoruční (či elektronický) podpis.

Protože žalobkyně byla o následcích své nečinnosti poučena, soudy v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou dovodily, že v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat a že proto žaloba pro zmatečnost musí být odmítnuta (srov. - obdobně ve vztahu k důvodu žaloby na obnovu řízení - usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 170 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011).

Tím, že žalobkyně uvedla v odvolání proti usnesení prvního stupně ze dne

25. 7. 2012, č. j. -249

,

že: „Zároveň tímto na základě žádosti soudu prvního stupně a jeho usnesení, č. j. -206, doplňuji žalobu tak, že zasílám podání žalobkyně ze dne 10. 8. 2012 (v elektronické formě), které je nedílnou součástí tohoto podání a které specifikuje soudem prvního stupně požadované důvody zmatečnosti, jež lze podřadit zejm. pod ust. , tj. že žalobkyně nemohla vystupovat před soudem“, a tím, že vytýká v připojeném podání ze dne 10. 8. 2012 soudům, že „nepřihlédly k žalobkyní tvrzeným skutečnostem, skutkový stav zjistily nesprávně a též i nesprávně rozhodly“, že „nesprávně aplikovaly “, že „veškeré důkazy, okolnosti si vyložily soudy zcela nesprávně a mylně, jak v rozporu s dokazováním, též v rozporu aplikací ustanovení příslušného zákona o odškodnění“, že „zcela pominuly účastnický výslech žalobkyně“, která „nebyla u prvního jednání, což se prostřednictvím zástupce omlouvala“, a namítá, že „soudy svými postupy porušily práva žalobkyně, když neoprávněně dovozují, že žalobkyně má svůj podíl v nečinnosti správního orgánu“, že „nebyli vyslechnuti navrhovaní svědci a ani ona sama“, že „nesprávný úřední postup vyústil ve vydání uvedených nezákonných rozhodnutí“, že „právě správní orgán, který neumožnil žalobkyni prokázat svou nevinu soudy vůbec nebraly v úvahu“, že „soudy nesprávně realizovaly důkazní řízení a hodnocení důkazů neodpovídá obsahu důkazů“ a že „rozhodnutí všech soudů má znaky jeho libovůle, mající nesprávné provedení řízení od počátků zakládající zmatečnosti“, vady žaloby pro zmatečnost neodstranila. Žaloba pro zmatečnost tedy zůstala i po jejím „doplnění“ [poukazem na ustanovení v odvolání] neurčitá a nesrozumitelná zejména v údaji o tom, z jakého důvodu je podána; důvod žaloby pro zmatečnost musí být totiž po skutkové stránce vylíčen tak, aby bylo nepochybné, jaká zmatečnost se uplatňuje, nestačí pouhý odkaz na ustanovení zákona, ve kterém je důvod zmatečnosti obsažen. Kromě toho skutečnosti, které žalobkyně tvrdí v podání ze dne 10. 8. 2012, nelze podřadit pod žádný ze zmatečnostních důvodů taxativně vymezených v ustanovení až 4 ; námitky uvedené v podání ze dne 10. 8. 2012 vyjadřují pouze nesouhlas žalobkyně s výsledky dokazování v původním řízení a s rozsudky Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 12. 2009, č. j. -100, a Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 27. 5. 2010, č. j. -140, proti nimž podala žalobu pro zmatečnost.

Námitkami žalobkyně v dovolání, že „o prodloužení soudcovské lhůty k doplnění žaloby podané zástupcem žalobkyně dne 23. 7. 2012 nebylo rozhodnuto“, že „její zástupce Mgr. Radim Dostál, kterému byla výzva k odstranění vad podání doručena dne 13. 7. 2012, čerpal ve dnech 10. 7. až 22. 7. 2012 řádnou dovolenou a potřeboval pro doplnění a opravu žaloby součinnost žalobkyně“, přičemž žádost zástupce o součinnost byla žalobkyni zaviněním pošty doručena až dne 3. 8. 2012, a že proto podáním ze dne 6. 8. 2012 požádala soud prvního stupně o další prodloužení lhůty k doplnění žaloby pro zmatečnost“, se dovolací soud nemohl zabývat, neboť jimi nezpochybňuje závěr odvolacího soudu o tom, že podání ze dne 18. 10. 2011 (označené jako „návrh žaloby pro zmatečnost“) nebylo přes výzvu soudu řádně opraveno a doplněno a že proto nebylo možné v řízení pokračovat.

Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. srpna 2014

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu