Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 593/2014

33 Cdo 593/2014

U S N E S E N Í

A. P.

M. A.

, zastoupené JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích-Rybitví, Semtín 81, budova P 9, o 1.426.135,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 16. září 2013, č. j. -606, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobce je

povinen

zaplatit žalované

na náhradě nákladů dovolacího řízení 17.327,20 Kč k rukám JUDr. Jaroslavy Moravcové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 8. listopadu 2012, č. j. -470, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 1.101.314,50 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení od 13. 3. 2008 do zaplacení, zamítl žalobu v rozsahu částky 324.820,50 Kč „s příslušenstvím“, rozhodl o nákladech řízení a o poplatkové povinnosti žalobce.

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 16. září 2013, č. j. -606, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o poplatkové povinnosti žalobce a ve zbývajících výrocích jej změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 1.426.135,- Kč „se zákonným úrokem z prodlení od 13. 3. 2008 do zaplacení“ zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci podle , jehož přípustnost odůvodňuje tím, že při řešení otázky výkladu právního úkonu, na níž je napadené rozhodnutí založeno se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu představované rozsudky ze dne 14. prosince 2000, sp. zn. , a ze dne 10. dubna 2001, sp. zn. . Odvolací soud podle něj pominul, že „smlouva ze dne 11. 4. 2004 představuje oboustranný písemný právní úkon uzavřený v rámci dříve již společně sjednaného investičního záměru účastníků (...), jehož součástí byla i dohoda, že zisk z něj získaný si rozdělí na polovinu (...), a že takové ujednání neodporuje obsahu ani účelu zákona ani dobrým mravům“. Naplnění dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení ( ) spatřuje rovněž v chybném závěru odvolacího soudu, že jde o nepřiměřené – a tudíž nemravné - úročení půjčky, je-li mimo dohodnutých úroků z půjčky půjčitelem požadováno též zaplacení finanční částky přesahující o 100 % půjčenou jistinu, přestavující část zisku získaného investováním „půjčky“.

Podle , , ve znění do 31. 12. 2013 (bod 2. článek II. - dále jen „ “), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Při dovoláním nezpochybněných právních závěrech, že smlouva ze dne 11. 4. 2004, je smlouvou o půjčce, podle níž žalobce půjčil žalované částku 1.000.000,- Kč, a že mimo vrácení peněz a zaplacení výslovně dohodnutých úroků z půjčky, mu smlouva zakládala právo na další odměnu představující podíl na zisku z půjčených peněz, lze uzavřít, že v poměrech dané věci žalobcem označená rozhodnutí dovolacího soudu nepředstavují rozhodnutí, která řeší právní otázky (vyjadřují ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu), na nichž je napadené rozhodnutí odvolacího soudu založeno.

Odvolává-li se žalobce na část odůvodnění rozsudku ze dne 14. prosince, sp. z. , podle níž „se má výklad projevu vůle (tam, kde není výslovně projevena vůle jiná) řídit logikou věci, (a že) absurdní je vycházet při posuzování platnosti projevené vůle účastníků smlouvy z toho, že smluvní strany se při uzavření smlouvy logicky nechovaly“, nutno odkázat na to, že již v rozsudku ze dne 10. dubna 2001, sp. zn. , jenž je veřejnosti dostupný na jeho webových stránkách, Nejvyšší soud uvedl, že „smluvní volnost“ vyjádřená v určitém právním úkonu podléhá posouzení podle ustanovení § 39 obč. zák. a nelze dospět k závěru, že obsah právního úkonu nemůže být např. v rozporu s dobrými mravy jen proto, že byl výsledkem konsensu smluvních stran; k tomuto závěru se pak Nejvyšší soud přihlásil např. v rozsudcích ze dne 25. ledna 2010, sp. zn. , ze dne 19. ledna 2011, sp. zn. , nebo ze dne 29. května 2012, sp. zn. . Dovolatel pomíjí, že střet právních názorů nespočívá ve sporu o otázku výkladu dotčeného smluvního ujednání (co bylo smluvnímu stranami dohodnuto), nýbrž v posouzení jeho platnosti.

Se zřetelem k ustanovení , podle něhož v dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení, Nejvyšší soud neshledal naplnění předpokladů přípustnosti dovolání podle , a proto je pro nepřípustnost odmítl ( věta první ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a Žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle , 2, , bodu 6., a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srovnej čl. II. ) - dále jen „advokátní tarif“, tj. částkou 14.020,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( , 3 advokátního tarifu) a částka 3.007,20 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. července 2014

JUDr. Václav Duda

předseda senátu