Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 191/2014

25 Nd 191/2014

U S N E S E N Í

a) Z. Ž.

, a

b)

I. D.

, obou zastoupených Mgr. Karlem Ležatkou, advokátem se sídlem v Ostravě, 28. října 95, proti žalovaným

1. Fagus Invest a.s.

, se sídlem ve Slušovicích, Březová 161, IČO 27739503,

2. V. P.

, zastoupenému JUDr. Martinem Uszákem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 12,

3. O. H.

, zastoupenému JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 12,

4. J. M.

, zastoupenému Mgr. Richardem Merkunem, advokátem se sídlem v Praze 2, Václavská 12, za účasti JUDr. J. K., jako vedlejšího účastníka na straně 1. žalované, o vydání akcií a uložení povinnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o návrhu vedlejšího účastníka na přikázání věci, takto:

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.

se nepřikazuje

podle Městskému soudu v Praze

Odůvodnění:

U Krajského soudu v Brně je pod sp. zn. vedeno řízení, v němž se žalobkyně kromě jiného domáhají po 1. žalované emise akcií a zápisu do seznamu jejích akcionářů.

Dne 22. 5. 2014 byl Nejvyššímu soudu předložen spis spolu s návrhem vedlejšího účastníka na přikázání věci Městskému soudu v Praze, který je odůvodněn tím, že od podání žaloby v roce 2011 dosud nedošlo k jejímu věcnému projednání, všichni žalovaní (tj. čtyři z šesti procesních subjektů) jsou zastoupeni advokáty se sídlem v Praze a ve věci doposud nebylo zahájeno dokazování. Z výše uvedených důvodů vedlejší účastník dovozuje, že delegace věci k Městskému soudu v Praze by přispěla k rychlejšímu a hospodárnějšímu vyřízení věci a že dosavadní stav řízení tomuto opatření nebrání.

Všichni žalovaní se shodně vyjádřili, že proti návrhu vedlejšího účastníka na delegaci řízení Městskému soudu v Praze nemají námitky a takový návrh podporují.

Obě žalobkyně ve svém vyjádření vyslovily nesouhlas s přikázáním věci. Odkazují na zákonem stanovenou příslušnost Krajského soudu v Brně, který je s věcí již seznámen, a na související řízení probíhající u tohoto soudu pod sp. zn. . Důvody uvedené vedlejším účastníkem považují za nepodložené a upozorňují na to, že všichni účastnící mají své sídlo, popř. bydliště na jižní Moravě, není proto možné přesouvat řízení jen proto, že současní advokáti žalovaných mají sídlo v Praze, když advokát žalobkyň má sídlo v Ostravě, nehledě na to, že každý z účastníků si může zvolit advokáta jiného.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána ( ), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

Podle věty první a druhé se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Podle odstavce 3 věty druhé tohoto ustanovení účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Podle této úpravy mohou být důvody vhodnosti různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon ( d, publikované pod č. ). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do uvedeného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu poměrů účastníků; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého účastníka projevil zásadně nepříznivým způsobem. S ohledem na vyjádření žalobkyň, které s delegací nesouhlasí, přichází tedy přikázání věci jinému soudu v úvahu pouze tehdy, pokud by pro tento postup svědčily okolnosti zvláštního zřetele hodné.

Samotná okolnost, že právní zástupci žalovaných mají v současné době sídlo mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci jinému soudu. Za situace, kdy mají všichni účastníci, jakož i vedlejší účastník, sídlo či pobyt na jižní Moravě, a kdy jde ve sporu o emise akcií a zápis do seznamu akcionářů 1. žalované, je nejužší vztah věci zjevně dán ke Krajskému soudu v Brně, jenž vůči 1. žalované působí zároveň jako rejstříkový soud. Nelze rovněž přehlédnout, že u tohoto soudu probíhají související řízení (sp. zn. a ), a že je tento soud s projednávanou věcí již seznámen a provedl v řízení řadu úkonů.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k návrhu na delegaci nepřipojily a délka sporu vyžaduje, aby řízení již nebylo dále protahováno, nelze přikázání věci Městskému soudu v Praze, který by se nutně musel od počátku s projednávanou problematikou seznamovat, považovat za opatření, které by vedlo k rychlejšímu či hospodárnějšímu projednání věci.

Nelze-li dovodit, že tu jsou důvody pro přikázání věci podle , Nejvyšší soud návrhu vedlejšího účastníka na přikázání věci Městskému soudu v Praze podle ustanovení a 3 nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. června 2014

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu