Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 22/2014

KSOS 25 INS XY

-54

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka D. H., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Růžičkou, advokátem, se sídlem v Brně – Veveří, Lidická 707/51, PSČ 602 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu věřitele F. J., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Richardem Kolibou, advokátem, se sídlem v Českém Těšíně, Havlíčkova 190/12, PSČ 737 01, o dovolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. října 2013, č. j. XY, 2 VSOL XY, takto:

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 21. května 2013, č. j. XY, zamítl Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) insolvenční návrh, jímž se věřitel (insolvenční navrhovatel) F. J. domáhal zjištění úpadku dlužníka D. H. (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání insolvenčního navrhovatele Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu ve výroku o věci samé (první výrok), změnil jej ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Odvolací soud shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že pohledávky insolvenčního navrhovatele uplatněné z titulu dvou neuhrazených směnek vlastních, za jejichž zaplacení měl podle tvrzení insolvenčního navrhovatele dlužník převzít směnečné rukojemství, jsou sporné, neboť dlužník v řízení popřel pravost podpisu (směnečného rukojmího) na směnkách (tvrdil, že podpis na směnkách není jeho vlastnoručním podpisem). Dokazování této (mezi účastníky sporné) skutečnosti by přitom již „přesahovalo meze insolvenčního řízení“ a nahrazovalo by sporné řízení o věřitelem uplatněných pohledávkách. Potud odvolací soud odkázal též na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 29. dubna 2010, sp. zn. (správně sen. zn.) [rozhodnutí bylo uveřejněno pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 14/2011“) a je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční navrhovatel dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle ustanovení pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 12. února 2014, sp. zn. a ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. ). Tomuto požadavku přitom dovolatel (vymezuje přípustnost dovolání pouhou citací ustanovení ) – posuzováno podle obsahu dovolání i v jiných jeho částech – nedostál.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání insolvenčního navrhovatele bylo odmítnuto, čímž dlužníku vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty v dané věci, vzhledem k zastoupení dlužníka advokátem, sestávají (v souladu s ustanovením ) z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání z 5. února 2014), která podle ustanovení bodu 5., a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, činí (z tarifní hodnoty 50.000,- Kč) částku 3.100,- Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( , 3 ) ve výši 714,- Kč Celkem činí přiznaná náhrada nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro účely posouzení přípustnosti dovolání rozhodný ve znění účinném do 31. prosince 2013 (srov. i , o úpadku a způsobech jeho řešení / /, ve znění účinném do 31. prosince 2013, pro věc rozhodném).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli a dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 30. června 2014

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu