Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4272/2013

30 Cdo 4272/2013

U S N E S E N Í

P. M.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 140.100,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2013, č. j. - 53, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Napadeným rozsudkem potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 140.100,- Kč s příslušenstvím.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v celém jeho rozsahu dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II. bod 7 ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Dovolatel se domnívá, že otázka, „zda jde o nesprávný úřední postup, pokud se soudy neřídí pokyny nadřízených soudů, a tím dojde k opakování řízení“, nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Uvedená otázka však přípustnost dovolání založit nemůže, neboť Nejvyšší soud se jí již opakovaně zabýval (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 58/2011, dále jen „Stanovisko“, zejm. jeho část IV., odstavec c/, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2010, sp. zn. , ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. , a ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. ; všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu uvedená v tomto usnesení jsou dostupná na internetových stránkách www.nsoud.cz). Odvolací soud se přitom při jejím řešení od uvedené judikatury neodchýlil, pokud uzavřel, že v posuzovaném řízení nešlo o situaci, kdy by soud byl vázán právním názorem soudu vyššího stupně nebo Ústavního soudu a tímto právním názorem se neřídil. Skutečnost, že došlo k prodloužení řízení v důsledku nerespektování závazného právního názoru, by přitom musela zřetelně vyplývat z některého z kasačních rozhodnutí ve věci. Pokud snad dovolatel namítá nesprávné skutkové zjištění, jako základ výše uvedeného právního závěru, uplatňuje nezpůsobilý dovolací důvod (srov. ).

Dovolatel dále tvrdí, že dosud nevyřešenou v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu je otázka „zda doba, po kterou dovolatel byl nezákonně ve výkonu trestu, za stavu, kdy po jeho propuštění z výkonu trestu pokračovalo původní hlavní líčení, je průtahem v řízení, resp. není dobou, za kterou mu náleží finanční zadostiučinění“. Uvedená otázka přípustnost dovolání ve smyslu rovněž založit nemůže, neboť na jejím vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí, když odvolací soud dobu, po kterou byl dovolatel ve výkonu trestu odnětí svobody, do celkové délky řízení započítal. K tomu je třeba dodat, že újma způsobená žalobci odnětím svobody je újmou způsobenou nikoli nesprávným úředním postupem, ale nezákonným rozhodnutím, jejíhož odškodnění se žalobce v tomto řízení nedomáhal.

Jelikož odvolatel podal dovolání proti všem výrokům odvolacího soudu, dovolací soud konstatuje, že dovolání do výroku, jímž odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, nemá zákonem stanovené náležitosti. Dovolatel nevymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání do výroku o nákladech řízení (srov. ustanovení a ustanovení až ). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Chybí-li, Nejvyššímu soudu nezbývá, než dovolání odmítnout (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , dostupným z nalus.usoud.cz).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. května 2014

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu