Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1439/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce K. S., zastoupeného JUDr. Petrem Cembisem, advokátem se sídlem v Brně – Zábrdovicích, Ponávka 185/2, proti žalovanému statutárnímu městu Brnu, městské části Brno-jih, se sídlem v Brně, Mariánské náměstí 13, zastoupenému JUDr. Františkem Mozgou, advokátem se sídlem v Brně, Špitálka 113/41, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. ledna 2014, č. j. -68, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 21. května 2013, č. j. -40, výrokem I. zamítl žalobu na určení, že je neplatná výpověď žalovaného ze dne 3. června 2011 z nájmu žalobce k

„bytu

č. 7 nacházejícímu se v B., II. poschodí, sestávajícímu ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství“

(dále jen „Výpověď“ a „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. ledna 2014, č. j. -68, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že určil, že výpověď je neplatná; zároveň ho změnil i nákladovém výroku II. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) včasné dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (čl. II bod 2. ) – dále jen „“ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací však dospěl k závěru, že z posléze uvedených příčin není dovolání podle citovaného ustanovení přípustné.

Především nelze přehlédnout, že vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( a 3 ) dovolatel uplatnil rovněž nezpůsobilý dovolací důvod, jehož prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu.

Při posuzování dovolacích námitek podřaditelných pod způsobilý dovolací důvod podle a 3 dovolací soud postupoval podle dosavadních právních předpisů ( , ).

Výrazem ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu jsou právní názory, že Výpověď je neplatná pro neurčité skutkové vymezení uplatněného výpovědního důvodu podle , , ve znění účinném v době dání Výpovědi (dále jen „obč. zák.“), a že citované ustanovení upravuje „dvě“ skutkové podstaty zde uvedeného výpovědního důvodu, a to jednak situaci, kdy nájemce byt „neužívá“, jednak situaci, kdy jej „užívá jen občas“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 24. září 2009, sp. zn. , tj. rozhodnutí, na nějž už v žalobě poukázal žalobce, z 15. července 2010, sp. zn. , ze 14. listopadu 2011, sp. zn. , a z 16. května 2012, sp. zn. ). Dovolací soud nemá důvod se od těchto názorů odchýlit ani v poměrech souzené věci.

Za této situace není dovolání přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2014

JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu