Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
C8DA727284333B41C1257CDF0037A40B.html
HTML · 12.42 KB
No categories available
32 Cdo 149/2014
32 Cdo 149/2014
U S N E S E N Í
PROFILCONSULT spol. s r.o.
1)
SETUS s.r.o. v likvidaci
, se sídlem v Brně, Moravské nám. 13, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 62417461,
2) I. S.
,
3) I. S.
,
4) M. S.
, zastoupené Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 60/28 a
5) K. S.
, zastoupenému opatrovnicí Mgr. B. S., o zaplacení 5 297 194,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Cm 33/2001 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. července 2013, č. j. 9 Cmo 36/2013 -210, takto:
I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 4) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 069 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Jiřího Žáka.
O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému usnesení v rozsahu, v němž Vrchní soud v Praze uložil žalobkyni nahradit žalovaným 4) a 5) oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení před soudy obou stupňů zaplacením částky 42 378 Kč, není přípustné.
Přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu by v obecné rovině přicházela v úvahu podle ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř. “).
Podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2013 (tj. před novelizací občanského soudního řádu provedenou s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 293/2013 Sb. – srov. jeho část první čl. II. bod 2.) dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v § 120 odst. 2 ; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Směřovalo-li dovolání proti usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení a nárok na náhradu nákladů řízení není nárokem ze vztahů uvedených v § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. , jedná se ve smyslu tohoto ustanovení o věc, u níž není dovolání přípustné. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), dovolání žalobkyně odmítl pro nepřípustnost [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. ].
Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. lze totiž dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně stanovena, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudu zveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2002, sp. zn. 26 Cdo 707/2002 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. března 2005, sp. zn. 29 Odo 958/2003 , in www.nsoud.cz).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. května 2014
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu