Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
472CD11A2FEF19CCC1257C8500338DBC.html
HTML · 10.59 KB
No categories available
21 Cdo 3966/2013
21 Cdo 3966/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně V. V., zastoupené Mgr. Františkem Nesvadbou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Hrnčířská č. 55/14, proti žalovanému Euro Money CZECH a. s. se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí č. 3428/5A, IČO 27453995, zastoupenému JUDr. Ivo Beránkem, advokátem se sídlem v Praze 8 – Karlíně, Sokolovská č. 47/73, o neplatnost rozvázání pracovního poměru a o náhradu mzdy, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 34 C 247/2009 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. března 2013 č. j. 10 Co 1210/2012 -103, takto:I. Dovolání žalovaného se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 3. 2013 č. j. 10 Co 1210/2012 -103 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť závěr odvolacího soudu, že soud nemůže snížit náhradu mzdy žalobkyně při neplatném rozvázání pracovního poměru za dobu od 2. 2. 2009 do 24. 6. 2011 podle ustanovení § 69 odst. 2 zákoníku práce ve znění účinném od 1. 1. 2012, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1582/2012 ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
V části, v níž namítá nesprávné právní posouzení otázky platnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí danou žalobkyni dopisem žalovaného ze dne 2. 2. 2009, dovolatel vychází z opačných skutkových závěrů, než ke kterým dospěl odvolací soud (na rozdíl od odvolacího soudu pokládá za prokázáno, že žalobkyně se dopustila jednání vytýkaného jí ve výpovědi a že byla písemně upozorněna na možnost výpovědi), a na těchto vlastních skutkových závěrech buduje – nezávisle na skutkových zjištěních odvolacího soudu - jiné právní posouzení věci, než na kterém spočívá napadený rozsudek; tím uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. února 2014
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu