Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3597/2013

25

Cdo 3597/2013

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

T. H.

, zastoupeného JUDr. Ladislavem Piterkou, advokátem se sídlem v Ostravě, Ruská 2887/101, proti žalovanému

statutárnímu městu Ostrava – městský obvod Vítkovice

, se sídlem úřadu v Ostravě, Mírové náměstí 1, IČO 00845451, zastoupenému JUDr. Pavlem Jařabáčem, advokátem se sídlem v Ostravě, Puchmajerova 7, o 61.031,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 6. 2013, č. j. -120, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 6. 2013, č. j. -120,

se

zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 2. 2013, č. j. -85, uložil žalovanému zaplatit žalobci 61.031,- Kč s 7,75% úrokem z prodlení od 1. 4. 2012 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalobce upadl dne 14. 2. 2010 na chodníku nacházejícím se na parcele ve vlastnictví žalovaného města; chodník byl zasněžený, kluzký a delší dobu neudržovaný. Při pádu žalobce utrpěl úraz, od 14. 2. 2010 do 31. 8. 2010 byl v pracovní neschopnosti, a vznikla mu tak škoda v podobě ztráty na výdělku ve výši 61.031,- Kč. Soud dovodil, že žalovaný nezajistil schůdnost příslušné komunikace ve stanovené lhůtě a počínal si tak v rozporu s vlastním plánem zimní údržby komunikací a chodníků. Chodník nebyl řádně udržován a společnost pověřená žalovaným k údržbě chodníků ani neměla k dispozici posypovou techniku. Soud shledal vztah příčinné souvislosti mezi úrazem žalobce a závadou ve schůdnosti komunikace, a došel tak k závěru, že je dána objektivní odpovědnost žalovaného ve smyslu , o pozemních komunikacích (dále jen „“), neboť žalovaný neprokázal, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, popř. zmírnit či na ni předepsaným způsobem upozornit, přičemž žalobce ani při vší obezřetnosti nemohl na závady ve schůdnosti účinně reagovat.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. 6. 2013, č. j. -120, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v plném rozsahu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, dovodil však, že vzhledem k celkovému stavu komunikace i k povětrnostním podmínkám mohl žalobce kluzkost chodníku předpokládat, proto nejde o objektivní odpovědnost žalovaného ve smyslu ani o odpovědnost obecnou podle , (dále jen „obč. zák.“), vůči níž je úprava zvláštním předpisem.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost podle odůvodňuje tím, že dovolací soud by měl právní otázku odpovědnosti žalovaného posoudit jinak. Podle dovolatele nesmí vést rozhodovací praxe soudů k tomu, aby vlastník komunikace rezignoval na povinnost její údržby, jak se stalo v daném případě. Zdůrazňuje, že v řízení bylo prokázáno, že chodník byl delší dobu neodklizen a neošetřen, a to v rozporu s plánem zimní údržby vydaným úřadem městské části, což vedlo ke zranění žalobce i dalších osob. Domáhá se proto spravedlivého a „proporcionálního“ řešení a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a vrátil odvolacímu soudu k novému projednání.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání označil rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a dovolání za nepřípustné. Námitky dovolatele jsou podle něj zavádějící a nemají podklad ve zjištěném skutkovém stavu.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno 7. 6. 2013, tj. po účinnosti zákona , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) o dovolání rozhodl podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „“) – srov. čl. II bod 1 a 7 Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), zastoupeným advokátem ve smyslu a je přípustné podle , dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Nesprávné právní posouzení věci jako důvod dovolání podle spočívá v tom, že odvolací soud aplikoval na zjištěný skutkový stav nesprávný právní předpis nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Odvolací soud v napadeném rozhodnutí dovodil, že vzhledem ke stavu komunikace a k povětrnostním podmínkám nedošlo k pádu žalobce v místě, které by bylo možno považovat za závadu ve schůdnosti, proto není dána objektivní odpovědnost žalovaného vlastníka komunikace podle Proti skutkovým zjištěním, o něž se tento právní závěr opírá, ani proti němu samotnému dovolatel námitky nevznáší. Zatímco otázce objektivní odpovědnosti podle se odvolací soud ve svém rozhodnutí podrobně věnoval, možností obecné občanskoprávní odpovědnosti podle obč. zák. se důkladněji nezabýval, resp. vyloučil ji argumentem o specialitě .

Závěr odvolacího soudu, že má povahu zvláštního právního předpisu v tom směru, že vylučuje použití obecného ustanovení o odpovědnosti za škodu podle obč. zák., je v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. , upravující odpovědnost vlastníka (správce) komunikace za škodu, je sice ve vztahu k ustanovení obč. zák. speciálním předpisem, to však neznamená, že by tím, že není dána objektivní odpovědnost žalovaného města za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti podle , byla vyloučena jeho obecná odpovědnost za konkrétní porušení právní povinnosti. upravuje totiž jen objektivní odpovědnost správce komunikace za škody, jejichž příčinou byly závady ve sjízdnosti či ve schůdnosti, nikoliv obecnou odpovědnost každého za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením konkrétní právní povinnosti. Obecnou odpovědnost založenou na principu presumovaného zavinění upravuje , přičemž předpoklady objektivní odpovědnosti (za výsledek) a předpoklady odpovědnosti obecné (za zaviněné porušení právní povinnosti) nejsou totožné a totožné nejsou ani podmínky, za nichž se lze odpovědnosti zprostit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 6. 1999, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 3/2000, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. ). Zkoumání podmínek odpovědnosti žalovaného podle obč. zák. (porušení právní povinnosti, vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi nimi) proto není vyloučeno.

Ze shora uvedeného vyplývá, že právní názor, z něhož vycházel odvolací soud při posouzení odpovědnosti žalovaného za škodu, není správný, neboť opominul posoudit otázku obecné odpovědnosti za škodu podle . Z těchto důvodů shledal Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu věcně nesprávným, proto jej zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( a 2 ).

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2014

JUDr. Petr V o j t e k

předseda senátu