Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2224/2013

33 Cdo 2224/2013

U S N E S E N Í

J. B.

A. T.

, zastoupené Mgr. Martinem Chrásteckým, advokátem se sídlem ve Zlíně, U Sokolovny 121, o zaplacení 1,722.675,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 26. března 2013, č. j. -115, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 18.779,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martina Chrásteckého, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 26. března 2013, č. j. -115, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 12. října 2012, č. j. -85, zamítající žalobu o zaplacení 1,722.675 Kč se specifikovaným úrokem, není přípustné podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. - dále jen „ “), neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Splnění předpokladů přípustnosti dovolání spatřuje dovolatel v prvé řadě v řešení otázky „vztahu mezi hlavním závazkem (v tomto případě smlouvou o půjčce) a vedlejším závazkem (smlouvou o zajišťovacím převodu práva)“, neboť má za to, že tato otázka v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.

Právní teorie i soudní praxe (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2001, sp. zn. ) je jednotná v tom, že absolutní neplatnost právního úkonu (posuzováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „obč. zák.“/srovnej přechodných ustanovení /) působí přímo ze zákona (automaticky), a to od počátku (ex tunc) bez ohledu na to, zda se jí někdo dovolal. Právní účinky, tj. subjektivní práva a povinnosti z absolutně neplatného právního úkonu, nevzniknou a soud k absolutní neplatnosti právního úkonu přihlíží z úřední povinnosti. Ačkoli odvolací soud v posuzované věci v odůvodnění svého rozhodnutí stručně popsal akcesorický vztah smlouvy o zajišťovacím převodu práva vůči smlouvě o půjčce, založil své rozhodnutí především na závěru, že byla-li smlouva o zajišťovacím převodu práva pravomocným rozhodnutím soudu shledána absolutně neplatnou, tedy neplatnou od samého počátku, nemohla už z toho důvodu tato smlouva mít vliv na charakter uplatněného nároku jako nároku ze smlouvy o půjčce. Dovolatelem nastolená otázka tedy nejen že byla v rozhodování dovolacího soudu již (opakovaně) vyřešena, ale odvolací soud se navíc od tohoto ustáleného řešení ve svém rozhodnutí nijak neodchýlil. Totéž platí obdobně i pro dovolatelem nastolenou otázku, zda se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila, jestliže nevrátila půjčku, přičemž on měl za to, že svou pohledávku ze smlouvy o půjčce uspokojil na základě (neplatné) smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem (tím, že se převod stal nepodmíněným). Nelze přisvědčit názoru dovolatele, že jím uplatněné právo na zaplacení žalované částky mělo být poměřováno ustanoveními o bezdůvodném obohacení, neboť právní vztah z půjčky zanikl splněním - realizací zajišťovacího převodu vlastnického práva a následně se vytvořil nový právní vztah v souvislosti s neplatností smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva a vydáním si vzájemně poskytnutých plnění. Odvolací soud nepochybil, jestliže dospěl k závěru, že dovozované nároky vyplývají z právního vztahu půjčky a nikoli z právního vztahu založeného smlouvou o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem, který je pouze akcesorickým závazkem k závazku vyplývajícímu ze smlouvy o půjčce; smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva je (od počátku) neplatná a nemohlo na jejím základě dojít ke splnění půjčky prostřednictvím realizace zajištění. Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem nemohla nic změnit na tom, že mezi účastníky byl založen právní vztah ze smlouvy o půjčce, z něhož se žalobce mohl domáhat plnění; pokud tak neučinil do marného uplynutí promlčecí doby, je vznesená námitka promlčení práva důvodná a nárok nelze žalobci přiznat (jinak řečeno pohledávku žalobce ze smlouvy o půjčce nemohla nikterak ovlivnit neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu). Námitka dovolatele, že jím nastolená právní otázka měla být vyřešena jinak, tak neobstojí.

V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 28/2010 či ze dne 12. 8. 2003, sp. zn. ) je dovolatelem zpochybněný právní závěr odvolacího soudu, že námitku promlčení práva žalobce na zaplacení žalované částky neuplatnila žalovaná v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Odvolací soud se řádně zabýval okolnostmi významnými pro posouzení vznesené námitky promlčení z hlediska možného rozporu s dobrými mravy, přihlédl ke všem v řízení zjištěným skutečnostem a jeho úvaha není zjevně nepřiměřená. Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že okolnosti, že žalovaná půjčku nevrátila a souhlasila s převodem nemovitosti, přičemž následně namítla neplatnost smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva, neumožňují uzavřít, že její námitka promlčení žalobou uplatněného práva je v rozporu s dobrými mravy. Odvolací soud správně dovodil, že žalobci v průběhu řízení o určení vlastnictví k nemovitostem, které zajišťovaly smlouvu o půjčce, nic nebránilo v tom, aby u soudu uplatnil právo na vrácení půjčky.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 22. ledna 2014

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu