Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 625/2013

25 Cdo 625/2013

U S N E S E N Í

Z. K.,

Ústřední vojenské nemocnici Praha,

se sídlem v Praze 6, U Vojenské nemocnice 1200, IČO 61383082, zastoupené JUDr. Magdou Adamovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, U Vojenské nemocnice 1200, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2012, č. j. -135, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podle § 444 odst. 3 obč. zák. domáhal jednorázového odškodnění za smrt své matky ve výši 240.000,- Kč a náhrady nákladů na vypracování znaleckých posudků ve výši 41.628,- Kč s odůvodněním, že k úmrtí jeho matky došlo v důsledku nesprávně poskytované zdravotnické péče v zařízení žalované.

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 30. 3. 2011, č.j. -68, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že matka žalobce byla dne 16. 11. 2007 přijata ve zdravotnickém zařízení žalované s těžkým základním onemocněním – spontánním intracerebrálním hematomem velkého rozsahu s perifokálním edémem. V průběhu hospitalizace byla prováděna konzervativní léčba, 13. 12. 2007 bylo vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu rozhodnuto o bazální péči, aniž se toto rozhodnutí odrazilo v redukci medikace. Ve dnech 17. a 18. 12. 2007 bylo pro neklid pacientky přistoupeno k podávání tlumících léků, benzodiazepinů (Apaurin, Midazolam). Dne 18. 12. 2007 v odpoledních hodinách pak matka žalobce zemřela. Soud na základě znaleckého posudku FN Brno a výslechu znalce doc. MUDr. Pavla Štourače, Ph.D., dospěl k závěru, že žalovaná při léčení matky žalobce postupovala lege artis, nedošlo k zanedbání zdravotnické péče, nýbrž nepříznivý vývoj onemocnění byl způsobem jednak charakterem závažného základního onemocnění, jednak limitovanými možnostmi současné lékařské vědy.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 10. 2012, č.j. -135, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a nákladů řízení státu, jinak jej potvrdil. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud doplnil dokazování a uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno nedodržení postupů odpovídajících současným medicínským poznatkům ze strany žalované, a k úmrtí matky žalobce tak nedošlo v důsledku zanedbání zdravotní péče. Poukázal na vážné, život ohrožující onemocnění matky žalobce, s velmi špatnou prognózou a průběhem, kdy nelze dospět k závěru, že by volba jiné medikace mohla vést k příznivějšímu vývoji jejího zdravotního stavu.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „ “) a co do dovolacího důvodu odkazuje na ustanovení . Odvolacímu soudu vytýká, že nepostupoval v souladu s ustanovením , když neprovedl výslech znalce Klána a znalce Dlaska, případně nenařídil zpracování revizního znaleckého posudku k odstranění rozporu mezi závěry ústavního znaleckého posudku FN Brno a dalšími předloženými znaleckými posudky, a svůj skutkový závěr opřel pouze o zjištění učiněná na základě (objektivně nesprávného) ústavního znaleckého posudku FN Brno a výslechu znalce Štourače. Vadu odvolacího řízení spatřuje rovněž v tom, že odvolací soud zopakoval některé důkazy a doplnil dokazování, aniž žalobci poskytl poučení podle a Navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu, a poté napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 7 – podle ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále opět jen „ “) a shledal, že bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Důvody pro odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Nejvyšší soud neshledal a v souladu s ustálenou soudní praxí o něm nerozhodoval samostatným usnesením.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Ačkoliv odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jedním výrokem, rozhodoval o dvou samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem, a to o nároku na odškodnění za smrt osoby blízké ve výši 240.000,- Kč a o nároku na náhradu nákladů na vypracování znaleckých posudků ve výši 41.628,- Kč. Byť se tyto dílčí nároky odvíjejí od téže události, mají odlišnou povahu, a jde tak o samostatné nároky; přípustnost dovolání je proto třeba zkoumat ve vztahu ke každému z nich samostatně bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem. Napadeným potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu ohledně nároku na náhradu nákladů na vypracování znaleckých posudků ve výši 41.628,- Kč tak bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a přípustnost dovolání žalobce je v této části vyloučena ustanovením , aniž by na tento závěr měla vliv okolnost, že součet výše plnění ze všech samostatných nároků částku 50.000,- Kč přesahuje.

Přípustnost dovolání proti rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení a c) O případ uvedený v nejde, neboť se jednalo o první rozhodnutí v dané věci. Přichází tedy v úvahu jen přípustnost dovolání podle , které ji podmiňuje zásadním právním významem rozhodnutí ve věci samé. Toto ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno, uplynutím dne 31. 12. 2012, do té doby však bylo součástí právního řádu, a je tedy pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 nadále použitelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. ).

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Žalobce však ve svém dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká nesprávný procesní postup při zjišťování skutkového stavu věci, žádnou otázku zásadního právního významu ve smyslu shora uvedeného nevymezuje.

O otázku zásadního právního významu se sice může jednat i v případě sporného výkladu procesního práva, avšak dovolatel prostřednictvím dovolacích námitek nenapadá výklad v dovolání citovaných ustanovení ze strany odvolacího soudu, nýbrž odvolacímu soudu vytýká, že nesplněním poučovací povinnosti a neprovedením revizního znaleckého posudku zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, uplatňuje tak dovolací důvod podle , který však není způsobilý založit přípustnost dovolání podle Nicméně je nutno poznamenat, že ustanovení ukládá soudu, aby v případě pochybností či nejasnosti nebo neúplnosti znaleckého posudku požádal znalce o vysvětlení, a až v případě, že by výslechem znalce nebyl rozpor odstraněn, nechá soud rozporný či nejasný znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. V posuzovaném případě je však třeba konstatovat, že odvolací soud přesvědčivě a srozumitelně vyložil, jak dospěl ke skutkovému závěru, na němž své rozhodnutí založil, a proč považuje provedení dalších důkazů za nadbytečné.

Přípustnost dovolání podle nezakládají ani námitky, jejichž prostřednictvím dovolatel zpochybňuje skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, stejně jako námitky, jimiž dovolatel napadá věrohodnost některých důkazů, a uplatňuje tak ve skutečnosti dovolací důvod podle o. s. ř

Jelikož dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalované náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobci právo, v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. prosince 2013

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu