Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 224/2013

21

Cdo 224/2013

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

E. Š.

, zastoupeného Mgr. Jiřím Kabuďou, advokátem se sídlem ve Frýdku - Místku, 1. máje č. 741, proti žalované

OKD, a.s.

se sídlem v Karviné, Stonavská č. 2179, IČO 26863154, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. dubna 2012 č.j. -56, takto:

I. Dovolání žalované

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dopisem ze dne 23.6.2011 žalovaná sdělila žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr výpovědí podle ustanovení . Důvod výpovědi spatřovala v tom, že žalobce "na základě lékařského posudku MUDr. Františka Cibulky z oddělení závodní preventivní péče Karvinské hornické nemocnice ze dne 24.8.2010 dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu práce zámečníka v příčinné souvislosti s obecným onemocněním".

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Frýdku - Místku dne 30.8.2011 domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že v lékařském posudku ze dne 24.8.2010 není uveden důvod, proč se stal trvale nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce, a že je proto tento lékařský posudek pro pracovněprávní účely neplatný. Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že MUDr. František Cibulka dodatečně vydal k tomuto lékařskému posudku dne 7.9.2010 tzv. odborné stanovisko, podle něhož se žalobce stal nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce v příčinné souvislosti s obecným onemocněním, neboť toto "odborné stanovisko" není lékařským posudkem. Žalobce se domnívá, že jediným důvodem jeho trvalé nezpůsobilosti k výkonu dosavadní práce je nemoc z povolání, která u něho byla posléze zjištěna ke dni 1.12.2010.

Okresní soud ve Frýdku - Místku rozsudkem ze dne 3.11.2011 č.j. -31 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že odborné stanovisko MUDr. Františka Cibulky ze dne 7.9.2010 je pro účely podání výpovědi z pracovního poměru ze dne 23.6.2011 irelevantní, neboť lékařský posudek nelze žádným způsobem doplňovat a měnit, že lékařský posudek ze dne 24.8.2010 byl vydán pro účely posouzení zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu dosavadní práce a že podle přílohy č. 1 k "není nutné a nezbytné, aby v lékařském posudku byl uváděn důvod dlouhodobé nezpůsobilosti k výkonu dosavadní práce". Soud prvního stupně proto "neshledal lékařský posudek neplatný" a dovodil, že "výpovědní důvod podle byl dán a že předmětná výpověď z pracovního poměru je platným právním úkonem". Žalobcem navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví k prokázání toho, zda důvodem pro ukončení pracovního poměru žalobce u žalované byla nemoc z povolání, považoval soud prvního stupně za nadbytečný, neboť "v daném případě se nejedná o uplatnění výpovědního důvodu podle ustanovení ".

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16.4.2012 č.j. -56 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl, a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 23.456,- Kč k rukám advokáta Mgr. Jiřího Kabudi. Dospěl k závěru, že v lékařském posudku musí být výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjádřen závěr o tom, že zaměstnanec není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu způsobilý dále konat dosavadní práci a že tuto způsobilost pozbyl dlouhodobě (bod 8 Přílohy č. 1 ), a že je třeba, aby lékařský posudek obsahoval výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti uvedení příčiny, pro kterou zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, tj. zda touto příčinou byly pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání anebo jiné (obecné) onemocnění. Požadavek, aby z lékařských posudků bylo jednoznačně patrno, zda u zaměstnance zjištěná zdravotní nezpůsobilost k dalšímu výkonu dosavadní práce zakládá důvod k výpovědi podle ustanovení nebo zda je výpovědním důvodem podle ustanovení , vyplývá přímo z těchto ustanovení . Protože z obsahu lékařského posudku MUDr. Františka Cibulky ze dne 24.8.2010 není jednoznačně patrno, pro jakou příčinu žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce, není uvedený lékařský posudek způsobilým podkladem pro výpověď z pracovního poměru podle a předmětná výpověď je proto neplatným právním úkonem; odborné stanovisko dodatečně vydané dne 7.9.2010 nelze podle jeho obsahu považovat za nedílnou součást lékařského posudku ze dne 24.8.2010.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Nesouhlasila s názorem odvolacího soudu, že by lékařský posudek vždy v posudkovém závěru musel obsahovat uvedení příčiny, pro kterou zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce. Podle žalované "předpokladem uplatnění výpovědního důvodu podle ustanovení je [na rozdíl od výpovědního důvodu podle ustanovení ] konstatování dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti zaměstnance vykonávat dosavadní práci, aniž by zákon výslovně vyžadoval uvedení konkrétní příčiny", a že "vztah mezi oběma ustanoveními lze charakterizovat jako vztah mezi ustanovením obecným [ ] a zvláštním [ ], když ustanovení upřesňuje výpovědní důvod pro úzce vymezenou skupinu poškození zdraví profesního charakteru". Žalovaná se domnívá, že, "není-li v lékařském posudku, kterým je konstatována dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance, uvedena příčina této ztráty, nejedná se o posudek vydaný ve smyslu ustanovení , nýbrž o posudek vydaný ve smyslu ustanovení ". Příčinou pozbytí zdravotní způsobilosti pak může být jakékoliv onemocnění, odlišné od nemoci z povolání, ohrožení touto nemocí nebo pracovního úrazu. Lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče navíc není "aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech" a jako rozhodnutí ho lze "vnímat jen v nejobecnějším smyslu tohoto slova, tedy že lékař při posuzování zdravotního stavu volí (rozhoduje) mezi tím, zda aktuální zdravotní stav zaměstnance umožňuje vykonávat dosavadní práci či nikoliv". Protože lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti je "toliko dobrozdáním", nemůže být neplatný a "nelze ho považovat za nezpůsobilý podklad pro dání výpovědi proto, že v něm není obsažena příčina zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance vykonávat dosavadní práci". Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) projednal dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů účinných do 31.12.2012 (dále jen " "), neboť napadený rozsudek byl vydán v době do 31.12.2012 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání žalované proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud České republiky přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Projednávanou věc je třeba posuzovat - vzhledem k tomu, že žalobce se domáhá určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 23.6.2011 - podle právních předpisů účinných v té době, zejména podle , , ve znění zákonů č. , č. , č. , č. a č. , nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 Sb., a zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. , tedy podle ve znění účinném do 30.6.2011 (dále jen "zák. práce"), a podle , o péči o zdraví lidu, ve znění zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. , nálezu Ústavního soudu č. 206/1996 Sb. a zákonů č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. , č. a č. , tedy podle ve znění účinném do 29.12.2011 (dále jen " ").

Podle ustanovení § 52 písm.d) zák. práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, "nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice".

Podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, "pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci".

Podle ustanovení § 50 odst.4 zák. práce "dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná", a "důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn".

Platnost právních úkonů (včetně právních úkonů učiněných podle pracovněprávních předpisů) je podle ustálené judikatury soudů (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.1998 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998) třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn (srov. zák. práce a a ). Tuto zásadu soud uplatňuje i při posuzování platnosti výpovědi z pracovního poměru a dalších právních úkonů směřujících k rozvázání pracovního poměru. Zkoumání podmínek pro podání výpovědi z pracovního poměru se proto děje podle stavu v době výpovědi, neboť její právní účinky nastávají okamžikem, kdy výpověď byla doručena druhému účastníku; k tomuto okamžiku (tj. ke dni, k němuž ve smyslu ustanovení , a zák. práce byla výpověď z pracovního poměru zaměstnanci doručena, popř. se považuje za doručenou) musí být též zjišťováno, zda byly splněny všechny podmínky pro podání výpovědi.

Není-li zaměstnanec schopen pro svůj (nepříznivý) zdravotní stav dále konat dosavadní práci, může mu zaměstnavatel dát - jak vyplývá z výše citovaných ustanovení - výpověď z pracovního poměru buď podle ustanovení § 52 písm.d) zák. práce, nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, nebo podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce, nesmí-li zaměstnanec dále konat dosavadní práci, protože pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. I když v obou případech je důvodem pro rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnancův (nepříznivý) zdravotní stav, v důsledku kterého zaměstnanec nesmí (není schopen) dále konat dosavadní práci, je třeba důsledně oba výpovědní důvody odlišovat (a nezaměňovat je), neboť spočívají v rozdílných skutkových okolnostech a spojují se s nimi (zčásti) odlišné právní následky.

Dává-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, protože zaměstnanec nemůže vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dále konat dosavadní práci, musí - jak vyplývá z ustanovení § 50 odst.4 věty první zák. práce - ve výpovědi skutkově vymezit výpovědní důvod uvedením takových (konkrétních) skutečností, aby bylo nepochybné, zda důvodem výpovědi jsou okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm.d) zák. práce nebo zda zaměstnavatel přistoupil k výpovědi z důvodu popsaného v ustanovení § 52 písm.e) zák. práce, jinak je výpověď z pracovního poměru neplatná.

Odvolává-li se zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru na lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" nebo na rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, pak musí být také v lékařském posudku (v rozhodnutí příslušného správního úřadu) výslovně uvedeno nebo z něho (alespoň) musí bez pochybností vyplývat, co bylo příčinou zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance dále konat dosavadní práci. Jestliže totiž zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru musí - má-li být jeho výpověď z pracovního poměru platným právním úkonem - při skutkovém vymezení výpovědního důvodu vždy rozlišit, zda důvodem výpovědi je neschopnost zaměstnance konat práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí nebo zda přistupuje k rozvázání pracovního poměru výpovědí, protože zaměstnanec z jiných zdravotních důvodů (pro tzv. obecné onemocnění) pozbyl dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci, je dáno již povahou věci, že, zakládá-li se důvod výpovědi na lékařském posudku vydaném "zařízením závodní preventivní péče" nebo na rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, musí rozlišení toho, proč zaměstnanec není schopen dále konat dosavadní práci [rozlišení důvodů výpovědi podle ustanovení § 52 písm.d) a § 52 písm.e) zák. práce], vždy obsahovat lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává. Odvolací soud tedy dospěl ke správnému závěru, že lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, je způsobilým podkladem k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm.d) nebo § 52 písm.e) zák. práce, jen jestliže z nich je jednoznačně patrno, co je příčinou nezpůsobilosti zaměstnance dále konat dosavadní práci [zda jsou to okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm.d) nebo v ustanovení § 52 písm.e) zák. práce].

Názor žalované, podle kterého se jedná o důvod k výpovědi podle ustanovení § 52 písm.e) zák. práce vždy, "není-li v lékařském posudku, kterým je konstatována dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance, uvedena příčina této ztráty", a podle něhož je výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm.d) zák. práce naplněn jen tehdy, je-li v lékařském posudku (rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává) uvedeno, že zaměstnanec ztratil způsobilost k výkonu dosavadní práce pro pracovní úraz, pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení nemoci z povolání, kromě výše uvedeného rovněž pomíjí požadavek na určitost závěrů lékařského posudku (rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává) a na jejich přezkoumatelnost (případný nedostatek odborných závěrů o příčinách zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k výkonu dosavadní práce nebo jiná pochybení v obsahu lékařského posudku, popřípadě v rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, bez dalšího promítá ve prospěch výpovědního důvodu z hlediska jeho právních následků pro zaměstnance nevýhodnějšího) a využívá v "neprospěch zaměstnanců" také to, že z lékařských posudků vždy není jednoznačně (bez dalšího) patrno, zda u zaměstnance zjištěná zdravotní nezpůsobilost k dalšímu výkonu dosavadní práce zakládá důvod k výpovědi podle ustanovení zák. práce nebo zda je výpovědním důvodem podle ustanovení zák. práce, také proto, že právní úprava náležitostí lékařského posudku s takovým rozlišováním v posudkovém závěru - jak vyplývá z , o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů (bodu 8 její Přílohy č. 1) – v rozporu se zákonem neuvažuje (k tomu srov. též právní názor uvedený v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.2.2012 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 144 v časopise Soudní judikatura, roč. 2012).

Oproti závěrům rozsudku odvolacího soudu nelze úspěšně argumentovat ani tím, že podle odborného stanoviska MUDr. Františka Cibulky ze dne 7.9.2010 se žalobce stal nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce "v příčinné souvislosti s obecným onemocněním", jestliže ještě před podáním výpovědi z pracovních poměru u žalobce byla - jak vyplývá z lékařské zprávy MUDr. Marie Bartnické z oddělení nemocí z povolání a funkční diagnostiky Nemocnice Podlesí, a.s. ze dne 15.4.2011 - zjištěna ke dni 1.12.2010 nemoc z povolání.

Na výše uvedeném nic nemůže změnit ani to, že lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" není - jak uvádí dovolatelka - "aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech" a představuje "toliko dobrozdání" o zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci a že tedy nelze hovořit - jak žalovaná dále dovozuje - o jeho neplatnosti. Bez ohledu na svojí povahu a účinky totiž lékařský posudek vydaný "zařízením závodní preventivní péče" může být způsobilým podkladem pro platné rozvázání pracovního poměru jen tehdy, jestliže z něj (alespoň) bez pochybností vyplývají všechny (výše zmíněné) okolnosti, které jsou předpokladem po podání výpovědi podle ustanovení § 52 písm.d) a § 52 písm.e) zák. práce.

Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný a že nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, , a části věty před středníkem , neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo zamítnuto, na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2013

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu