Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2790/2022

21 Cdo 2790/2022-238

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobce J. S., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. et Mgr. Janem Jungem, advokátem se sídlem v Chebu, Májová č. 606/35, proti žalovanému Povodí Ohře, státnímu podniku se sídlem v Chomutově, Bezručova č. 4219, IČO 70889988, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. dubna 2022, č. j. -217, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 4. 2022, č. j. -217, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

K povaze lékařského posudku, který představuje „dobrozdání o zdravotním stavu posuzované osoby vydané poskytovatelem zdravotních služeb“, aniž by šlo o „úkon, kterým by se přímo zakládala práva a povinnosti posuzované osoby“, k okolnostem, za kterých může soud z takového posudku vycházet, a k otázce, jaké jsou z hlediska zdravotního stavu zaměstnance předpoklady pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení zák. práce vzhledem k právní úpravě posudkové péče a lékařských posudků účinné od 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti , o specifických zdravotních službách (do nabytí účinnosti , kterým se mění , o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2016, sp. zn. , uveřejněný pod č. rozh. obč., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2016, sp. zn. , ve kterých dovolací soud vyslovil závěr, že při zkoumání, zda byl naplněn výpovědní důvod podle , může soud v řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí vycházet (jen) z lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (z rozhodnutí příslušného správního orgánu, které lékařský posudek přezkoumává) pouze tehdy, má-li všechny stanovené náležitosti a jestliže za řízení nevznikly žádné pochybnosti o jejich správnosti. V případě, že lékařský posudek (rozhodnutí příslušného orgánu, který lékařský posudek přezkoumává) nebude obsahovat všechny náležitosti nebo bude neurčitý či nesrozumitelný anebo že z postojů zaměstnance nebo zaměstnavatele nebo z jiných důvodů se objeví potřeba (znovu a náležitě) objasnit zaměstnancův zdravotní stav a příčiny jeho poškození, je třeba v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků. Uvedené současně znamená, že výpověď zaměstnavatele z pracovního poměru daná zaměstnanci podle není neplatným pracovněprávním úkonem jen proto, že zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pro dlouhodobou zdravotní nezpůsobilost zaměstnance, aniž by měl rozvázání pracovního poměru podložené (řádným a účinným) lékařským posudkem, popřípadě rozhodnutím správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává; uplatní-li zaměstnanec žalobou u soudu neplatnost takového rozvázání pracovního poměru ( zák. práce), soud může shledat výpověď neplatnou, jen jestliže zaměstnavatel dokazováním (zejména znaleckými posudky) neprokáže, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost. Ode dne 1. 4. 2012 (na rozdíl od předešlé právní úpravy) zaměstnavatel může platně přistoupit k výpovědi podle ustanovení zák. práce, i když nemá k dispozici řádné posouzení zdravotního stavu zaměstnance lékařem, musí však v průběhu řízení prokázat, že zaměstnanec skutečně vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost.

Z uvedeného vyplývá, že pro platnost výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. e) zák. práce je určující objektivní zjištění, že zaměstnanec nebyl ke dni doručení výpovědi z pracovního poměru schopen z příčiny dlouhodobé pracovní nezpůsobilosti z důvodu obecného onemocnění výkonu práce podle pracovní smlouvy, a to bez ohledu na závěry lékařského posudku, který byl k doložení existence výpovědního důvodu zaměstnavatelem použit, anebo (dokonce) bez ohledu na závěry rozhodnutí, vydaného v přezkumném řízení podle ustanovení nebo ustanovení , o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. , uveřejněném pod č. 43/2022 Sb. rozh. obč., nebo v rozsudku ze dne 30. 5. 2022, sp. zn. , konstatoval, že uvedené závěry se uplatní i po nabytí účinnosti , kterým se mění , o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

V projednávané věci odvolací soud v souladu s uvedenými ustálenými závěry soudní praxe dovodil, že byla-li „významně zpochybněna“ přesvědčivost lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb S. N., neboť „s ohledem na námitky žalobce a skutečnost, že žalobce utrpěl v minulosti u žalovaného pracovní úraz (pravého kolena) a nebylo možné bez dalšího pominout či vyloučit vliv následků pracovního úrazu na zdravotní stav žalobce a jeho způsobilost k výkonu práce“, soud prvního stupně „správně provedl důkaz znaleckým posudkem MUDr. Milana Richtra, CSc., soudního znalce z oboru zdravotnictví – ortopedie a traumatologie“. Pokud potom z tohoto znaleckého posudku zjistil, že „žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce vodohospodářský dělník, řidič pracovních strojů z důvodu jak obecných onemocnění, tak z důvodu následků pracovního úrazu s pravým kolenním kloubem ze dne 16. 1. 2012“, přičemž „podle zdravotní dokumentace a míry potíží, vzhledem k vykonávané profesi a popisu pracovního výkonu, znalec vyhodnotil za převažující důvod pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu práce pracovní úraz pravého kolenního kloubu, který posuzovanému největší měrou brání práci vykonávat“, je závěr odvolacího soudu o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, k níž žalovaný přistoupil z důvodu podle ustanovení , správný.

Zpochybňuje-li dovolatel správnost shora uvedených závěrů o tom, za jakých okolností může soud z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci vycházet a kdy je naopak nezbytné v příslušném soudním řízení otázku, zda zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, vyřešit (postavit najisto) dokazováním, provedeným zejména prostřednictvím znaleckých posudků, s odkazem na závěry, k nimž Nejvyšší soud dospěl v rozsudcích sp. zn. (správně sp. zn. ), sp. zn. , sp. zn. nebo sp. zn. , pak přehlíží, že tato rozhodnutí nastolenou otázku neřeší, neboť se týkají hodnocení důkazu provedeného znaleckým posudkem; soudy přitom postupovaly v souladu se závěry uvedenými v těchto rozhodnutích, jestliže při posouzení odborného závěru o zdravotní způsobilosti žalobce k práci vyšly ze znaleckého posudku, jehož odborné závěry nepřezkoumávaly.

Další odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. na projednávanou věc rovněž nedopadá, neboť v tam posuzované věci byla zdravotní způsobilost zaměstnance k práci (na rozdíl od projednávané věci) posuzována za právní úpravy účinné před 1. 4. 2012.

V části, ve které směřuje proti části výroku I písm. a) rozsudku odvolacího soudu, v níž bylo rozhodnuto o potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení státu, není dovolání přípustné podle ustanovení , podle kterého dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 1. 2023

JUDr. Pavel Malý předseda senátu