Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1744/2013

22 Cdo 1744/2013

U S N E S E N Í

a) R. B.,

a

b) M. H.

, zastoupených Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 22, proti žalovaným:

1) J. T.,

a

2) M.

T.

, zastoupen JUDr. Pavlem Polákem, advokátem se sídlem v Liběšicích 89, o určení vlastnictví a o vzájemné žalobě na určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. října 2012, č. j. -249, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně částku 2.180,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich advokáta JUDr. Pavla Poláka.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Okresní soud v Litoměřicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. května 2010, č. j. -221, zamítl žalobu, na určení, že „žalobkyně jsou každá jednou ideální polovinou vlastníky parcely č. 805/1 o výměře 11.326 m2 v k. ú. K., zapsané jako pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původního pozemkového katastru na listu vlastnictví č. 875 pro k. ú. K., u Katastrálního úřadu v Litoměřicích“ (výrok I.), určil, že „žalovaná 1) v podílu ideálních ¾ a žalovaný 2) v podílu ideální ¼ jsou výlučnými vlastníky pozemku parcela č. 805/1 o výměře 11.326 m2 v k. ú. K., zapsané jako pozemek ve zjednodušené evidenci – parcela původního pozemkového katastru na listu vlastnictví č. 875 pro k. ú. K., u Katastrálního úřadu v Litoměřicích“ (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací k odvolání žalobkyň, v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podaly žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírají o a odst. 3 (dále „ “), a uplatňují dovolací důvody podle a b) (podle obsahu jde i o dovolací důvod uvedený v ). Uvádějí, že „právní otázka, která má být dovoláním řešena, je zda dekrety presidenta republiky zakládaly samostatný vlastnický titul či musela přistoupit nějaká další právní skutečnost.“

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření, které k němu bylo podáno, jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal a rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) – dále opět jen

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ ]. Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Žalobkyně opíraly své vlastnické právo k pozemku o dvě skutečnosti: buď je jejich předchůdci nabyli přídělem v roce 1947, nebo později vydržením. Podle skutkového zjištění, učiněného v nalézacím řízeni, však neprokázaly, že by jejich předchůdci sporný pozemek obhospodařovali, resp. užívali, a že by se tedy ujali jeho držby. Tímto skutkovým zjištěním je dovolací soud vázán; to ostatně platí i o závěru, že neunesly důkazní břemeno ohledně jeho směny. Pokud s tímto závěrem polemizují, uplatňují, v tomto řízení nepřípustně, dovolací důvod uvedený v Nebyla-li prokázána držba vykonávaná předchůdci, nelze o vydržení vůbec uvažovat.

K nabytí vlastnictví přídělem: Soudy považovaly za nesporné, že v roce 1947 byla vydána přídělová , kterou měli předmětný pozemek nabýt do vlastnictví rodiče žalobkyň; tato podle nich nemohla vyvolat právní účinky již proto, že uvedený pozemek nebyl ve vlastnictví státu, ale předchůdců žalované strany. Takový názor odpovídá judikatuře dovolacího soudu. Rozhodnutí o přídělu se nemohlo dotknout práv někoho, kdo nebyl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno (viz např. rozsudek ze dne 16. června 2003, sp. zn. ). Jak uvedeno výše, závěr o tom, že směna nebyla prokázána, nelze v tomto řízení zpochybnit.

Jen na doplnění lze uvést, že k nabytí vlastnictví přídělu bylo třeba uchopit se držby přiděleného majetku (rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. července 2004, sp. zn. , sp. zn. , ze dne 4. prosince 2001, sp. zn. ); rozsudek odvolacího soudu však obstojí bez ohledu na správnost tohoto závěru.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , , a , neboť žalovaní mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání ze dne 30. května 2013). , kterou byly stanoveny paušální sazby výše odměny za zastupování advokátem v občanském soudním řízení a kterou byla původně změněna vyhl. č. , byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , s účinností ke dni 7. května 2013, kdy byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013. Odměna činí 1. 580,- Kč podle , , , a vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhl. č. Žalovaným dále náleží každému paušální náhrada hotových výdajů 300,- Kč za jeden úkon právní služby podle , ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 2.180,- Kč.Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li žalobkyně ve stanovené lhůtě povinnost uloženou jim tímto rozhodnutím, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 17. prosince 2013

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc. předseda senátu