Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3169/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně DAGRO Plzeň s. r. o., se sídlem v Plzni, Bezručova 153/9, PSČ 301 00, identifikační číslo osoby 49789872, zastoupené Mgr. Martinem Seberou, advokátem, se sídlem v Plzni, Bezručova 153/9, PSČ 301 00, proti žalovanému Ing. Z. Č., zastoupenému Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem, se sídlem v Plzni, Malá 43/6, PSČ 301 00, o zaplacení 5,104.638,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. května 2013, č. j. -97, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 16. listopadu 2012, č. j. -88, kterým Krajský soud v Plzni na návrh žalovaného rozhodl o přerušení řízení do pravomocného skončení věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. .

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , (dále jen „“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. ledna 2013) se podává z bodů 1. a 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle ustanovení pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním „z důvodu dle ust. “, poukazujíc na „zásadní význam“ rozhodnutí, „a to především s ohledem na jeho kolizi s ust. , dle kterého soud v řízení postupuje v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná,“ a navrhujíc zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolatelka se pokouší - zaměňujíc pojmy přípustnost a důvodnost dovolání - vymezit přípustnost dovolání podle ve znění účinném do 31. prosince 2012, přičemž opomíjí skutečnost, že dovolání proti rozhodnutím odvolacích soudů vydaným po tomto datu projednává dovolací soud podle ve znění účinném od 1. ledna 2013. Usnesení o přerušení řízení nadto chybně zařazuje do kategorie meritorních rozhodnutí, ač jde o procesní rozhodnutí, na které ustanovení , ve znění účinném do 31. prosince 2012, nedopadalo.

došlo s účinností od 1. ledna 2013 k výrazným změnám v právní úpravě přípustnosti dovolání. Nově je určujícím kritériem pro aplikaci to, zda je dovoláním napadáno rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí. Podle nové právní úpravy by tudíž mohlo být přípustné i dovolání proti usnesení o přerušení řízení, ovšem jen za předpokladu, že by dovolatelka v dovolání uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je (podle ) obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), byla dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, a blíže je specifikovat (v podrobnostech viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , která jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) v projednávané věci nedostála.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. prosince 2013

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu