Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1092/2013

U S N E S E N Í

Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

R. Č.

, za účasti zástavního věřitele

Sparkasse Haugdorf

, se sídlem 2054 Haugdorf, Hauptplatz 1, Rakouská republika, zastoupeného Mgr. Vlastimilem Šopákem, advokátem se sídlem ve Znojmě, Jana Palacha 954/4, pro 97 494,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , u soudní exekutorky JUDr. Ivany Kozákové, Exekutorský úřad Třebíč, pod sp. zn. 042 EX 1967/05, o dovolání zástavního věřuitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 10. 2012, č. j. -76, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení

Odůvodnění:

Soudní exekutorka usnesením ze dne 28. 3. 2012, č. j. 042 EX 1967/05-68, rozhodla, že z rozdělované podstaty ve výši 80 092,10 Kč se uspokojují přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši:

1. Pohledávka soudní exekutorky Ivany Kozákové na nákladech exekučního řízení ve výši 12 641,- Kč,

2. Pohledávka oprávněné na částečnou úhradu ve výši 67 451,10 Kč.

Tím je rozdělovaná podstata vyčerpána. Soudní exekutorka ve smyslu zařadila do první skupiny svoji pohledávku – náklady probíhající exekuce, do druhé skupiny podle ní nenáležela žádná pohledávka. Do třetí skupiny náleží pohledávka oprávněné, k jejímuž uspokojení byla exekuce nařízena, jejíž zůstatek ke dni rozvrhu činil 81 185,-Kč a jejíž pořadí je dáno dnem podání návrhu na nařízení exekuce soudu, tj. 9. 3. 2005. Po odečtení nákladů exekuce zůstalo k hotovému vyplacení 67 451,10 Kč. Ostatní pohledávky oprávněné, ohledně nichž jsou u téže soudní exekutorky vedena exekuční řízení, a které také náležejí do třetí skupiny, mají horší pořadí. Pokud jde o pohledávku Sparkasse Haugsdorf, jež je zajištěna zástavním právem na nemovitostech, a to na základě zástavní smlouvy ze dne 24. 8. 2007, a jež náleží také do třetí skupiny, je její pořadí dáno dnem vzniku zástavního práva, tj. 29. 8. 2007. Proto stejně jako ostatní pohledávky třetí skupiny a pohledávky náležející do páté a šesté skupiny, nemohla být uspokojena.

Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení soudní exekutorky tak, že se z rozdělované podstaty uspokojují pohledávky v tomto pořadí a výši:

1. Pohledávka oprávněné vyplývající z platebního výměru ze dne 11. 1. 2006, č. 4240401689, k hotovému vyplacení ve výši 32 495,90 Kč,

2. Pohledávka oprávněné vyplývající z platebního výměru ze dne 11. 1. 2006, č. 2140401688, k hotovému vyplacení ve výši 47 740,80 Kč.

Odvolací soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, např. usnesení sp. zn. , ve spojení s obsahem nálezů Ústavního soudu sp. zn. , sp. zn. , a závěry vyjádřenými ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. , podle nichž nárok exekutora na úhradu nákladů exekuce v exekučním řízení vedeném na základě usnesení o nařízení exekuce vydaného před účinností je zapotřebí při rozvrhu podstaty získané prodejem nemovitostí uspokojit ve skupině uvedené v ustanovení , občanský soud řád (dále též jen „“), dovodil, že náklady soudní exekutorky nemohou být v první skupině vzhledem k datu zahájení exekučního řízení (9. 3. 2005) uspokojeny. Ty mohou být uspokojeny až poté, co budou uspokojeny ostatní pohledávky této skupiny (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ).

Dále se odvolací soud zabýval otázkou, v jakém pořadí mají být ostatní pohledávky náležející do třetí skupiny uspokojeny. Dospěl k závěru, že je nutné přiměřeně použít i pro exekuční řízení vedená podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „“). Uvedl, že je třeba však přihlédnout k rozdílným principům, jimiž jsou řízení o výkon rozhodnutí a exekuční řízení ovládána. Je-li v exekučním řízení o tom, jakým způsobem bude exekuce provedena, rozhodováno až následně po jejím nařízení, pro posouzení podmínek, zda lze exekuci tou kterou formou nařídit,

je rozhodný až stav

, který je dán v době vydání toho kterého exekučního příkazu exekutora. V případě prodeje nemovitostí, resp. spoluvlastnického podílu (jako v souzené věci) je nezbytné, aby povinný byl jejím vlastníkem či spoluvlastníkem ke dni vydání exekučního příkazu o provedení exekuce tímto způsobem. Je nevýznamné, zda jejím vlastníkem či spoluvlastníkem byl v době zahájení exekučního řízení. Ustanovení je nutno pro účely exekučního řízení vykládat tak, že pro pořadí uspokojení pohledávky oprávněného je rozhodující okamžik zahájení exekučního řízení (v souzené věci 9. 3. 2005). Tento závěr koresponduje i s judikaturou Nejvyššího soudu - usnesení sp. zn. , dle něhož od data zahájení exekučního řízení se odvíjí pořadí upokojení pohledávky oprávněné v případě vedení exekuce některými z uvedených forem, mimo jiné formou prodeje nemovitosti (spoluvlastnického podílu na nich). Jestliže ve vztahu k pohledávce Sparkasse Haugsdorf nastaly účinky vkladu zástavního práva na nemovitosti až 29. 8. 2007, mají pohledávky oprávněné, k jejichž vymožení byla exekuce nařízena, lepší pořadí. Z těchto pohledávek oprávněné přísluší při rozvrhu uspokojit pohledávku z platebního výměru č. 4240401688 a č. 2140401688.

Dovolatel v dovolání, jehož přípustnost opírá o , namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Podle jeho názoru celé řešení problému tkví v interpretaci , konkrétně pak určení rozsahu „přiměřeného použití“ Toto spojení nechává soudním exekutorům velkou diskreci, přitom je však potřeba ctít a zachovávat podstatu a účel jednotlivých aplikovaných institutů. V souzené věci je podle dovolatele zřejmé, „že účinky nařízení exekuce, tj. podání návrhu na nařízení exekuce oprávněnou dne 10. 3. 2006, generální inhibitorium spojené s usnesením o nařízení exekuce (č. j. -3) se nemohly týkat spoluvlastnického podílu nabytého na předmětných nemovitostech v kat. území Tasovice nad Dyjí, neboť povinný nebyl jejich vlastníkem, resp. podílovým spoluvlastníkem ke dni, ke kterému tyto účinky nastupují“. Dovolatel je přesvědčen, „že dochází k hrubému nesouladu hmotného a procesního práva, kdy dle hmotného práva je zástavnímu věřiteli deklarováno prioritní postavení při vymáhání a uspokojení jeho pohledávky, na druhé straně mu je však procesními předpisy takováto ochrana v nastalé věci odpírána. Soudy by se neměly řídit striktně a pouze formálním výkladem zněním zákona, ale měly by brát v úvahu i materiální hledisko případu a zachovávat tím vždy jak smysl a účel jednotlivých ustanovení zákona, tak i smysl a účel samotného práva a jeho nástrojů. Napadená rozhodnutí popírají smysl institutu zástavního práva, jakožto ochranu zástavního věřitele a jeho jistotu, že jeho pohledávka případně bude uspokojena z prodeje zástavy“. Současně „takováto rozhodnutí vytváření prostor pro situace, kdy zástavní právo zřízené k nemovitosti, kterou v budoucnu nabude do svého vlastnictví osoba, jejíž majetek je postižen exekucí, postrádá pro zástavního věřitele významu, neboť jej vždy „předběhne“ předností uspokojení pohledávky oprávněného v dříve zahájené exekuci proti povinnému coby novému nabyvateli. Zástavní věřitel tuto situaci nemůže nijak předvídat“. Navrhla proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil a o věci rozhodl sám, popř. věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že nesouhlasí s dovolatelem v tom, že byl obezřetný při poskytování úvěru. Obecně lze považovat za lehkovážné poskytnout úvěr osobě, jež má vykonatelné pohledávky na pojistném nebo na daních a nemá trvalý zdroj příjmů. Dále uvedla, že uváděný argument, že zástavní věřitel bude „předběhnut“ tím, že nemovitost bude převedena na třetí osobu, proti které je vedena exekuce, je řešitelný obecnými ustanoveními práva (, , , v platném znění /dále též jen obč. zák./ apod.). Navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu jev souladu s judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle , ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 a čl. II, Přechodná ustanovení, bod 7 ).

Dovolání - přípustné podle ustanovení , odst. 2 ve spojení s ustanovením - není důvodné.

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ) i k vadám podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady z obsahu spisu nevyplývají.

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle , ve znění účinném do 31. 12. 2012, nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně ustanovení upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

Podle ve znění účinném do 31. 12. 2012 podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:

a) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby, b) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů, c) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, pohledávky zajištěné zástavním právem a náhrada za věcná břemena nebo nájemní práva s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem nemovitosti v dražbě nezaniknou [§ 336a odst. 1 písm. c)], d) pohledávky nedoplatků výživného, e) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena c), f) ostatní pohledávky.

Podle ve znění účinném do 31. 12. 2012, nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.

Podle ve znění účinném do 31. 12. 2012, pro pořadí je rozhodující a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení, c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška, d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva, e) u náhrad za věcná břemena den vzniku věcného břemene, f) u náhrad za nájemní práva den vzniku nájemního práva. Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.

V souzené věci bylo exekuční řízení zahájeno 9. 3. 2005. Usnesení Okresního soudu ze dne 20. 6. 2005, č. j. -6, jímž byla exekuce nařízena, nabylo právní moci 22. 3. 2006. Exekučním příkazem ze dne 21. 9. 2009, č. j. 042 Ex 1967/05-28, rozhodla soudní exekutorka o provedení exekuce prodejem nemovitostí povinného zapsaných na listu vlastnictví č. 1068 pro obec T., kat. území T., u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, kat. pracoviště Znojmo, a to spoluvlastnického podílu v rozsahu ideální jedné poloviny k budově na pozemku a pozemku. Zástavní věřitel Sparkasse Haugsdorg uzavřel dne 24. 8. 2007 se čtyřmi spoluvlastníky popsaných nemovitostí zástavní smlouvu k zajištění pohledávky ve výši 14 800,- EUR za dlužníky R. Č. a J. K. Právní účinky vkladu nastaly 29. 8. 2007. R. Č. a J. K. nabyly nemovitosti do spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 24. 8. 2007, právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly k 3. 9. 2007.

Exekuční řízení se od vykonávacího řízení podle liší tím, že po nařízení exekuce (podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2012) rozhoduje o způsobu provedení exekuce soudní exekutor. Exekucí může postihnout majetek, který povinný vlastnil po nařízení exekuce, stejně jako i majetek, který nabyl později (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , ze dne 11. ledna 207). V případě postižení nemovitosti exekutor při jejím prodeji postupuje přiměřeně podle ustanovení , upravující výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Znamená to, že tento předpis se použije tak, aby respektoval zvláštnosti exekučního řízení. Pokud jde o způsob rozdělení rozdělované podstaty, je třeba se jednoznačně řídit , a u pohledávek stejné skupiny pak pořadím podle odstavce 5 téhož ustanovení i v případě, že povinný nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitostem po zahájení exekuce na jeho majetek. Proto pro pořadí pohledávky oprávněné je rozhodný den, kdy bylo exekuční řízení zahájeno (doručením návrhu na nařízení exekuce soudu, tj. 9. 3. 2005) a pro pořadí přihlášeného věřitele Sparkasse Haugsdorf den vzniku zástavního práva na předmětných nemovitostech (29. 8. 2007). Argumentace zástavního věřitele směřující k ochraně jeho majetkového práva ze zajištění (pohledávky z úvěru vůči povinnému), proto nemůže obstát. Protože odvolací soud rozvrhl rozdělovanou podstatu podle tohoto právního závěru, je jeho rozhodnutí správné.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že dovolateli se prostřednictvím uplatněných důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

Protože tímto rozhodnutím se exekuční řízení končí, rozhodl dovolací soud o nákladech dovolacího řízení. Oprávněná měla v dovolacím řízení úspěch, a proto by měla podle , a věty první na jejich náhradu právo; oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly. Této procesní situaci odpovídá výrok shora uvedený.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. prosince 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu