Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3795/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně České spořitelny, a.s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45 24 47 82, proti žalovaným 1)J. K., 2)M. K. 3)P. K., 4)Z. B., a 5)A. B., o zaplacení částky 883.046,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalované 2) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. srpna 2011, č. j. -405, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně a žalovaná 2) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě k odvolání žalovaných 1), 2) a 3) usnesením označeným v záhlaví potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o lhůtě k plnění jím uložených povinností ve vztahu k těmto žalovaným a rozhodl o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1), 2) a 3).

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná 2) dovolání, v němž zpochybňuje právo žalobkyně na zaplacení žalované částky.

Se zřetelem k datu vydání usnesení odvolacího soudu se pro dovolací řízení uplatní - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - (dále též jen „“) ve znění účinném do 31. prosince 2012.

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení až

Ustanovení , a nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení , když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, týkající se lhůty k plnění přisouzené částky a náhrady nákladů řízení, rozhodnutím ve věci samé není. Dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o lhůtě k plnění uložené povinnosti, proto není přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2003, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod C 1928, z pozdější doby např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. listopadu 2010, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Vzhledem k tomuto závěru a k ustanovení části věty za středníkem se Nejvyšší soud již nezabýval otázkou, zda u dovolatelky byla splněna podmínka povinného zastoupení.

Dovolání směřující proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, rovněž není přípustné, když z ustanovení až jeho přípustnost dovodit nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání žalované 2) odmítl podle ustanovení věty první a

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalované 2) bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2013

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu