Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 234/2009

U S N E S E N Í

A. B.

I. B.

, zastoupené JUDr. Vlastimilem Motlíkem, advokátem se sídlem v Železném Brodě, Příčná 350, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. června 2008, č. j. -395, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Vlastimila Motlíka.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Semilech (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 22. 5. 2007, č. j. -323, vypořádal zaniklé společné jmění manželů – účastníků tak, že do výlučného vlastnictví žalobce přikázal obchodní podíl společnosti Aries, s. r. o., a spoluvlastnický podíl ve výši jedné třetiny k pozemkům parcelních čísel 3733 a 3734 včetně trvalých porostů a příslušenství a v katastru nemovitostí k nezapsané zahrádkářské chatce na pozemku parc. č. 3733 v obci a kat území T.. Do výlučného vlastnictví žalované přikázal garáž bez č.p. a č. e. na pozemku parc. č. 2675/8, garáž bez č. p. a č. e. na pozemku parc. č. 3610/66 a pozemek parc. č. 2675/8 v obci a kat. území T. s tím, že žalovaná přebírá nesplacenou část úvěru u České spořitelny, a. s., ve výši 16.228,70 Kč. Žalobci uložil, aby žalované zaplatil na vyrovnání jejího podílu částku 3.052.614,35 Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 26. 6. 2008, č. j. -395, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, se především zabýval dovoláním z hlediska jeho přípustnosti.

Podle je dovolání přípustné jen proti výrokům rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé. Rozhodnutí o lhůtě plnění není rozhodnutím o věci samé a má povahu usnesení. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, pokud jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o lhůtě plnění, proto nevyplývá z a c) , ani z , a a 3 , neboť mezi taxativně vyjmenovanými usneseními není usnesení, jímž by bylo rozhodnuto o lhůtě plnění. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále jen „Soubor rozhodnutí“) pod C 1928.

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé by mohlo být přípustné jen při naplnění předpokladů uvedených v

Protože dovolání opírající se o je přípustné jen pro řešení právních otázek, je v tomto případě dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen z dovolacího důvodu podle V dovolání proto nelze uplatnit dovolací důvod podle a dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení, což znamená, že se nemůže zabývat jejich správností.

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí pod C 5042.

Dovolatel žádnou takovou otázku neformuloval a dovolací soud ani neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s hmotným právem nebo ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

Dovolací soud pro úplnost poukazuje na to, že námitky vznesené v dovolání ve vztahu k hodnocení skutečností, jež byly podkladem pro stanovení obvyklé ceny obchodního podílu společnosti Aries, spol. s r. o., a k výši znalcem stanovené obvyklé ceny tohoto obchodního podílu, se týkají skutkových zjištění a spadají tak pod dovolací důvod podle Z výše uvedeného vyplývá, že v případě dovolání, jehož přípustnost přichází v úvahu podle , se dovolací soud tímto dovolacím důvodem nemůže zabývat a při posuzování přípustnosti dovolání z hlediska , odst. 3 musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v řízení nalézacími soudy. Otázka správnosti stanovení obvyklé ceny věci k tomu povolaným soudním znalcem není otázkou právní, ale skutkovou (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 6. 2006, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí pod C 5211.

Základní právní domněnkou pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů je, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného majetku jsou stejné. Tato zákonná domněnka je vyvratitelná, takže není vyloučeno, pokud to kterýkoliv z manželů prokáže, že v závislosti na zjištěných skutkových okolnostech podíly budou moci být hodnoceny odlišně. Podle soudní praxe „odklon od rovnosti podílů manželů na majetku ve společném jmění manželů je namístě jen za situace, kdy zvýšené úsilí jednoho z manželů zajistilo nabytí a udržení majetku značné hodnoty“. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. , uveřejněný v Právních rozhledech, ročník 2006, č. 4. Dovolatel v řízení před soudem prvního stupně netvrdil skutečnosti o svém zvýšeném úsilí na nabytí majetku ve společném jmění účastníků, ani k tomu nenavrhoval důkazy, a neučinil tak ani poté, co při jednání dne 26. 4. 2007 byl poučen podle S poukazem na možnost stanovení rozdílných podílů manželů na společném majetku přišel až v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. I když z hlediska šlo o novou skutečnost, odvolací soud přesto v odůvodnění rozsudku na tuto námitku reagoval a přiměřeně vysvětlil, proč v daném případě nepřichází v úvahu odklon od rovnosti podílů účastníků.

Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. , publikovaného v Souboru rozhodnutí pod C 5780, jsou vady řízení důvodem pro připuštění dovolání podle jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. Takovou otázku však dovolatel nevymezil.

S ohledem na uvedené dovolací soud neshledal předpoklady přípustnosti dovolání podle v daném případě naplněny.

Dovolací soud proto podle za použití dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalované představují odměnu za její zastoupení v dovolacím řízení advokátem, která činí podle (z částky 5.999.000,- Kč), a 3, , , a ve znění pozdějších předpisů částku 10.000,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle ve znění pozdějších předpisů, celkem 10.300,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 4. listopadu 2010

JUDr. František B a l á k, v. r. předseda senátu