Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3421/2013

26 Cdo 3421/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Ing. A. H., P., zastoupené Mgr. Janem Soukupem, advokátem se sídlem Praha 1, Konviktská 297/12, proti žalované R. F., Ch., zastoupené JUDr. Danuší Pollákovou Staňkovou, advokátkou se sídlem Pardubice, Jindřišská 1441, o zaplacení částky 1.659.120,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. ledna 2013, č. j. -198, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. ledna 2013, č. j. -198, odmítl podle ( , , ve znění po novele provedené – dále opět jen „ “), neboť v něm neuplatnila dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle a 3 (ve spojení s ustanovením ), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilé dovolací důvody (jejichž prostřednictvím jednak namítla vady řízení a jednak se pokusila zpochybnit správnost zjištěného skutkového stavu zejména v otázce doby skončení nájemního poměru, z něhož se má odvíjet uplatněný nárok podle věty čtvrté , , ve znění účinném v době skončení tohoto nájemního vztahu – dále jen „obč. zák.“). Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění; uvedené závěry platí i pro zjišťování obsahu jednostranných právních úkonů (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 21. října 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73 v sešitě č. 10 z roku 2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2010, sp. zn. ). Zpochybnila-li proto dovolatelka správnost právních názorů, že je promlčeno právo na úhradu protihodnoty toho, o co se v důsledku změny na pronajaté nemovitosti zvýšila její hodnota ( věta čtvrtá obč. zák.), a že námitka promlčení byla uplatněna důvodně, poukazem na to, co bylo obsahem vůle smluvních stran projevené v nájemní smlouvě ze dne 23. října 1992, ve výpovědi z nájmu ze dne 13. března 2001, v tzv. Smlouvě o novém nájmu ze dne 28. února 2001, v nájemní smlouvě ze dne 8. června 2001 a ve výpovědi z nájmu ze dne 18. července 2006 a jak měla být tato vůle interpretována, napadla správnost skutkového (nikoli právního) závěru odvolacího soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 30. května 2007, sp. zn. , uveřejněný pod C 5276 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 29. srpna 2011, sp. zn. , a z 23. dubna 2013, sp. zn. ). Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět k odlišným právním závěrům ohledně otázky promlčení práva uplatněného s odkazem na ustanovení věty čtvrté obč. zák.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2013

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu