Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 835/2012

U S N E S E N Í

A. R.

1) MUDr. D. P.

,

2)

MUDr. V.

P.

, oběma zastoupeným JUDr. Rudolfem Kupkou, advokátem se sídlem v Ostopovicích, Polní 14, a

3) Ing. T. R.

, zastoupenému JUDr. Alešem Mejzlíkem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Sadová 2237, o určení hranic pozemků a vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. září 2011, č. j. -347, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. ledna 2011, č. j. -325, určil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 164/4 v obci a k. ú. C. podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného společností Geodetales Chrudim s. r. o., č. plánu 229-963/2010, ověřeného Ing. A. K. dne 15. 11. 2010, pod č. 78/2010, potvrzeného Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště ve Žďáru nad Sázavou dne 22. 11. 2010, pod číslem 890/2010, který tvoří nedílnou součást rozsudku (bod I. výroku), dále zamítl žalobu na určení, že je žalobce vlastníkem pozemků parc. č. 164/5 a 164/6 v obci a k. ú. C. podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného společností Geodetales Chrudim s. r. o., č. plánu 229-963/2010, ověřeného Ing. A. K. dne 15. 11. 2010, pod č. 78/2010, potvrzeného Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště ve Žďáru nad Sázavou dne 22. 11. 2010, pod číslem 890/2010, který tvoří nedílnou součást rozsudku (bod II. výroku), a rozhodl o nákladech řízení (bod II. až VI. výroku).

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 22. září 2011, č. j. -347, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. až VI. potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu, pokud jím byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku pod bodem II., podává žalobce dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu (dále „“). Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Po podání dovolání původně žalovaný 1) Prof. MUDr. B. P. dne 8. srpna 2012 zemřel. Nejvyšší soud usnesením ze dne 30. října 2013, č. j. -369, rozhodl, že namísto zemřelého Prof. MUDr. B. P. bude v řízení pokračováno s MUDr. D. P., bytem v U., a s MUDr. V. P., bytem v B.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání, je účastníkům znám a dovolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje.

Dovolací soud projednal dovolání podle (dále jen „“) ve znění účinném do 31. prosince 2012 (viz článek II., bod 7. ).

Dovolání není přípustné.

Dovolání může být v řešené věci přípustné proti rozsudku odvolacího soudu podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají), přičemž se současně musí jednat o právní otázky zásadního významu.

Závěr, že napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, přitom Nejvyšší soud přijal s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012, a s přihlédnutím k tomu, že v době podání dovolání měl dovolatel právo legitimně očekávat, že splnění podmínek formulovaných ustanovením povede k věcnému přezkumu jím podaného dovolání (k tomu srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Protože dovolání opírající se o je přípustné jen pro řešení právních otázek, je v tomto případě dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen z dovolacího důvodu podle V dovolání proto nelze uplatnit dovolací důvody podle a odst. 3 , a dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení, což znamená, že se nemůže zabývat jejich správností. Dovolacím důvodem podle , tj. vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, by se dovolací soud mohl zabývat jen v případě přípustného dovolání.

Dovolatel v daném případě povinnost formulovat právní otázku nesplnil. V rovině právního posouzení nalézacím soudům vytýká, že nesprávně posoudily charakter hráze, jestliže uvedly, že hráz není samostatnou věcí, a proto mohli žalovaní vydržet část pozemků tvořících hráz.

Soudy v nalézacím řízení rozhodly věc v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, podle které „při řešení otázky, zda určitá hráz rybníka je samostatnou věcí anebo zda jde o součást pozemku, je třeba vycházet ze stavebního provedení hráze a z toho, zda lze určit, kde končí pozemek a začíná samotná hráz; tedy zda lze vymezit a oddělit vlastnictví vlastníka pozemku a vlastníka hráze“. Nejvyšší soud při této příležitosti konstatoval, že v některých mezních případech nelze stanovit jednoznačné hledisko pro určení, kdy půjde o samostatnou věc, a kdy o součást pozemku. Bude vždy třeba zvažovat, zda stavba může být samostatným předmětem práv a povinností, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem věci, zejména k tomu, zda podle zvyklostí v právním styku je účelné, aby stavba jako samostatná věc byla předmětem právních vztahů (např. koupě a prodeje, nájmu apod.), a také k jejímu stavebnímu provedení. Významným hlediskem je, zda lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba; pokud takové vymezení možné není, půjde zpravidla o součást pozemku. Posouzení toho, zda stavba je v daném případě samostatným objektem právních vztahů nebo součástí pozemku záleží na individuálním posouzení každé konkrétní věci a je tu široký prostor pro uvážení soudu. Při tomto posouzení jde vždy o jedinečný případ [viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2003, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 2248 (dále jen „Soubor“) a v Soudních rozhledech č. 12/2003].

Podobně judikatura Nejvyššího soudu klade důraz na skutečnost, že posouzení toho, zda jde o samostatnou věc či součást jiné věci, záleží v konečném důsledku vždy na individuálním posouzení každé věci. „Příslušenství věci a její součást spolu úzce souvisí a v některých případech činí určení, kdy jde o příslušenství a kdy o součást věci, potíže; v takových případech je třeba vzít do úvahy všechny okolnosti věci“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. ledna 2004, sp. zn. , publikovaný v Souboru pod pořadovým č. C 2468 a vPrávních rozhledech č. 14/2004).

Dovolací soud také opakovaně konstatoval, že posouzení toho, zda jde o samostatnou stavbu či o součást pozemku, nezakládá zásadní právní význam rozhodnutí, a tudíž ani přípustnost dovolání podle (viz např. usnesení ze dne 27. listopadu 2008, sp. zn. , publikované na internetových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz).

V dané věci se soudy v nalézacím řízení dostatečně zabývaly konkrétním provedením dané hráze a dospěly k závěru, že hráz rybníka není samostatnou věcí. Vycházely přitom z kritérií vymezených konstantní judikaturou a aplikovaly je na konkrétní věc. Jejich závěrům proto nelze nic vytknout.

S ohledem na výše uvedené dovolací soud neshledal v daném případě naplnění předpokladů přípustnosti dovolání podle

Dovolací soud proto podle věty první a dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalobce nebyl úspěšný a žalovaným náklady dovolacího řízení nevznikly (, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2013

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc. předseda senátu