Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3152/2012

U S N E S E N Í

B. Š.,

1) O. P.,

a

2) R. P.,

zastoupeným JUDr. Janem Tryznou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 4, o vyklizení pozemků, odstranění drobných staveb a zdržení se zásahů do výkonu vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. července 2011, č. j. -248, takto:

Usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 26. května 2011, č. j. -229, ve výroku pod bodem II., a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. července 2011, č. j. -248, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve výroku pod bodem II., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací Okresnímu soudu v Kutné Hoře k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kutné Hoře (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 26. května 2011, č. j. -229, rozhodl, že řízení se v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhá po žalovaných zdržení se vstupu na pozemek parc. č. 50/1 (vodní plocha) v k. ú. M., včetně koupání a bruslení, vylučuje k samostatnému řízení (výrok I.), a dále, že řízení o vyloučeném nároku se zastavuje a postupuje k projednání a rozhodnutí vodoprávnímu úřadu, kterým je Městský úřad v Kutné Hoře, odbor životního prostředí (výrok II.) Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud považoval žalobu za návrh k regulaci práva obecného nakládání s povrchovými vodami, o kterém má rozhodnout podle vodního vodoprávní úřad.Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o (dále „“) s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu řeší právní otázku, která nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena, a odvolací soud ji řešil v rozporu s hmotným právem. Považuje za nesprávný právní závěr, že rozhodování o užívání pozemku, na kterém je rybník, nepatří do pravomoci soudu. Žalovaní ve vyjádření k dovolání polemizují s argumentací žalobce a navrhují, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl. Dovolací soud postupoval podle ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 ). Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod upravený v a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, neboť řeší právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena; jde o to, zda je v pravomoci soudu řešit spor o ochranu vlastnického práva k pozemku, na kterém je rybník. Podle ustanovení v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle odstavce 3 nebo z důvodu bezpečnosti osob. Působnost jiných správních úřadů ke stanovení podmínek k užívání těchto vod ke koupání není tímto zákonem dotčena (§ 6 odst. 1 a 4 vodního zákona).

Předmětem občanského soudního řízení je žalobci uplatněný procesní nárok, který je vymezen předmětem (žalobním petitem) a základem, který tvoří právně relevantní skutečnosti, na nichž žalobce svůj nárok zakládá (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2002, sp. zn. , publikované pod č. C 1257 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu – dále jen „Soubor“). V souladu s uplatněním dispoziční zásady je vymezení předmětu řízení věcí žalobce; žádá-li ochranu vlastnického práva, pak – jestliže zákon výslovně nesvěřuje ochranu vlastnického práva v konkrétním případě jinému orgánu – je soud povinen o žalobě věcně rozhodnout, i když výsledku sledovaného žalobcem by bylo možno dosáhnout i ve správním řízení.

V této věci se žalobce domáhal po žalovaných zdržení se vstupu na pozemek parc. č. 50/1 (vodní plocha) v k. ú. M., včetně koupání a bruslení; žalobní nárok opíral o tvrzení, že je vlastníkem tohoto pozemku, a že do jeho vlastnického práva žalovaní neoprávněně zasahují tím, že pozemek neoprávněně užívají, zejména ke koupání a bruslení. Žalovaní namítali, že pozemek, na kterém je rybník, užívají na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami ( vodního ); jde o jeden z případů obecného užívání hmotného statku (k tomu viz blíže Hendrych, D., a kol.: Správní právo. Obecná část. Praha: C. H. Beck, 5. vydání, 2003, s. 260 a násl., zejména s. 273, pokud jde o užívání vod). Právní řešení této věci tak nemůže být v zásadě jiné, než u jiných případů obecného užívání. „Dovolací soud opětovně vyslovil, že ochrana práva obecného užívání pozemních komunikací přísluší správním orgánům. V pravomoci soud je však rozhodovat o ochraně vlastnického práva, pokud není výslovně svěřena jinému orgánu ( ). Je tedy nutno rozlišovat případ, kdy soud by měl podle žaloby ve výroku rozhodnout o ochraně práva osobního užívání pozemní komunikace, od případu, kdy soud rozhoduje o právu vlastníka na ochranu podle obč. zák. Soudu náleží pravomoc k rozhodnutí o žalobě na ochranu vlastnického práva podle obč. zák. Vlastnická žaloba podle obč. zák. však nemůže být úspěšná proti tomu, kdo do práva vlastníka zasahuje na základě svého práva, které může být právem věcným (věcné břemeno, právo zástavní a zadržovací), právem obligačním (například právo nájemní) anebo může vyplývat ze zákona (například právo obecného užívání, tzv. legální věcná břemena) nebo úředního rozhodnutí. V této souvislosti se hovoří o tzv. námitkách proti vlastnickým žalobám. Jde-li o námitku proti vlastnické žalobě vyplývající z veřejnoprávních vztahů, posoudí ji soud jako předběžnou otázku ( ). Tak je tomu i v případě, že v řízení o negatorní žalobě, kterou se žalobce brání proti přecházení přes jeho pozemek, žalovaný vznese námitku, že přes pozemek přechází na základě práva obecného užívání pozemní komunikace“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. , Soubor č. C 4777).Dovolací soud nevidí důvod pro to, aby se od uvedeného právního názoru v této věci odchýlil. Žalobce požaduje ochranu svého vlastnického práva k pozemku podle obč. zák.; rozhodnutí o uplatněném žalobním nároku je v pravomoci soudu. Jinou otázkou je, nakolik je žaloba důvodná; soud musí zvážit, zda užíváním vodní hladiny žalovaní vůbec do vlastnického práva k pozemku zasahují (viz např. vodního zákona) a v případě, že by dospěl ke kladnému závěru, zda tak činí na základě práva obecného nakládání s povrchovými vodami; podle výsledku této úvahy o žalobě věcně rozhodne. Návrh na regulaci obecného nakládání s povrchovými vodami ve smyslu však nelze ztotožňovat s návrhem na ochranu vlastnického práva k pozemku, na kterém je povrchová voda, v tomto případě tvořící rybník. Z uvedeného je zřejmé, že k projednání a rozhodnutí této věci je dána pravomoc soudu; dovolání je tak důvodné. Proto nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit; vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc v dotčené části vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (, 3 ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. listopadu 2013

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.

předseda senátu