Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2465/2013

U S N E S E N Í

L. S.

D. S.

, zastoupené JUDr. Oskarem Matouškem, advokátem se sídlem v Mělníku, Krombholcova 327, pro peněžité plnění, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2013, č. j. -132, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 19. 6. 2012, č. j. -92, kterým okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení exekucí nařízených usneseními Okresního soudu v Mělníku z 9. 7. 2008, č. j. -18, ze dne 7. 7. 2008, č. j. -12, a z 15. 4. 2009, č. j. -28. Krajský soud uzavřel, že v exekučním řízení již nelze zkoumat, zda vymáhaná povinnost byla uložena společně a nerozdílně povinné a jejímu bývalému manželovi po právu. Rozhodující je, že existují tři pravomocné a vykonatelné exekuční tituly (rozsudek Okresního soudu Praha – východ z 8. 2. 2007, č. j. -37, zavazující k úhradě částky 231.690,- Kč s příslušenstvím, rozsudek téhož soudu z 22. 12. 2005, č. j. -232, zavazující k úhradě částky 772.561,- Kč s příslušenstvím, a rozsudek téhož soudu z 2. 12. 2005, č. j. -191, který ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze z 30. 8. 2007, -327, zavazuje k úhradě částky 1,117.029,30 Kč s příslušenstvím), které ukládají povinné zaplatit oprávněné vymáhané pohledávky společně a nerozdílně se Z. S., a oprávněná si může vybrat, po kom ze solidárně zavázaných bude splnění požadovat. Může chtít i celé plnění po povinné a pro případ, že by tato zaplatila něco za solidárně zavázaného, pak nastupuje jejich vnitřní vztah. Soudy v projednávané věci shodně uzavřely, že povinná neprokázala, že by na pohledávky z exekučních titulů vymáhaných v tomto řízení bylo ze strany solidárního dlužníka po vydání exekučních titulů něco uhrazeno; námitku, že dluhy byly zaplaceny před vydáním exekučního titulu, je třeba uplatnit v nalézacím řízení, v exekuci je již zohlednit nelze. Povinná tvrdila, že spoludlužník na vymáhané pohledávky oprávněné podle dohody z 6. 5. 2009 uzavřené mezi ním a oprávněnou zaplatil v lednu 2007 částku 600 000,- Kč a dále částku 1,060 000,- Kč, o níž oprávněná vypověděla při svém výslechu na policii dne 18. 1. 2010. Z čestného prohlášení Z. S. a z dohody z 6. 5. 2009 soud ohledně dosud poskytnutého plnění dovodil, že buď nešlo vůbec o pohledávky vymáhané v tomto exekučním řízení nebo k jejich částečné úhradě došlo před vydáním exekučního titulu a tato skutečnost tak měla být uplatněna v nalézacím řízení (plnění poskytnuté v lednu 2007 týkající se spoření u Raiffeisen stavební spořitelny a. s. a nároku uvedeného v rozsudku Okresního soudu Praha – východ z 2. 12. 2005, č. j. -191, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze z 30. 8. 2007, -327). Ani u částky 1,060.000,- Kč nebylo prokázáno, z jakého titulu ji oprávněná obdržela, a že šlo o úhradu některé pohledávky vymáhané v tomto řízení.

Usnesení krajského soudu napadla povinná dovoláním. S odkazem na má za to, že právní otázka vyřešená prvoinstančním a odvolacím soudem by měla být dovolacím soudem posouzena jinak, a tudíž by měl dovolací soud dovolání připustit. Vyjádřila přesvědčení, že částka vymáhaná v rámci tohoto exekučního řízení byla oprávněné již před podáním návrhu na exekuci (z velké části) uhrazena solidárním dlužníkem (bývalým manželem povinné), a to ve výši 1,060.000,- Kč (jak plyne z úředního záznamu o podání vysvětlení na Policii České republiky z 18. 1. 2010) a dále v lednu 2007 ve výši 600.000,- Kč (dle dohody mezi bývalým manželem povinné a oprávněnou z 6. 5. 2009). Popírá, že by šlo o úhradu jiných závazků než těch, které vyplývají z exekučních titulů. Prosazuje, že dohoda z 6. 5. 2009 účelově zahrnuje uznání i neexistujících dluhů a provedením exekuce dojde k bezdůvodnému obohacení oprávněné na úkor povinné. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci ( ) a je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí věci ( ). Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněná k dovolání uvedla, že dovolatelka se opírá o ustanovení , která od 1. 1. 2013 již mají zcela jiné znění. Podává nedůvodně různé opravné prostředky ve snaze oddálit exekuci, žádný dovolací důvod dán není a usnesení krajského soudu je správné.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srovnej čl. II bod 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - dále jen „“).

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Podle dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě () odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena ().

Z obsahu dovolání je zřejmé, že povinná dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2012. Proto také, byť jako dovolací důvod uvádí nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, v dovolání

chybí vymezení dovolacího důvodu ve smyslu

ve znění účinném od 1. 1. 2013, stejně jako

vymezení, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání

( až 238a ).

Protože dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud postupoval podle a odvolání odmítl. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. listopadu 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu