Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1533/2013

32 Cdo 1533/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Gallusem v právní věci žalobkyně SPO-ZEM Nový Kostel s.r.o., se sídlem v Novém Kostele 205, PSČ 351 34, identifikační číslo osoby 48365254, zastoupené Mgr. Evou Urbanovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Finská 577/5, proti žalovanému Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, se sídlem v Praze 1, Ve Smečkách 801/33, PSČ 110 00, o zaplacení 1 655 393,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. února 2013, č. j. -29, takto: I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Podle (dále též jen „ “) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolání proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu trpí vadou, neboť dovolatelka v dovolání oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v ustanovení neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení ).

Dovolatelka sice v dovolání napsala, že otázka „postavení SZIFu a možnost uplatnění přímého nároku vůči němu u civilních soudů v kontextu přímého účinku evropských předpisů nebyla Nejvyšším soudem České republiky v dostatečné míře vyřešena ve smyslu ustanovení “, nicméně nevyjádřila, že v této skutečnosti spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu Ostatně dovolatelka ve svém dovolání pojem přípustnosti vůbec nepoužila.

Uvedený nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. ustanovení větu první ), dovolatelce uplynula dne 13. května 2013 (srov. 57 odst. 2 větu první a druhou ). Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.

Za stavu, kdy v souzené věci nelze aplikovat ani ustanovení , které upravuje přípustnost dovolání proti taxativně vyjmenovaným usnesením odvolacího soudu (o něž v předmětné věci nejde), Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (srov. věta první ), dovolání podle ustanovení a odmítl.

Pro úplnost však dovolací soud dodává, že i v případě, že by dovolání mělo obligatorní náležitosti stanovené v , bylo by třeba ho odmítnout pro nepřípustnost, neboť otázka, zda-li je dána pravomoc soudu uložit žalovanému vyplatit žalobkyni předmětnou dotaci, byla v judikatuře dovolacího soudu již vyřešena. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 22. května 2008, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici in www.nsoud.cz), formuloval a odůvodnil právní závěr, že za situace, kdy soud nemá pravomoc k rozhodnutí o poskytnutí dotace a vyrovnávacího příspěvku, nespadá do jeho pravomoci ani uložení povinnosti dotaci a vyrovnávací příspěvek zaplatit.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. listopadu 2013

JUDr. Miroslav Gallus.

předseda senátu