Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 614/2012

29 Cdo 614/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně NisaCom, a. s., se sídlem v Jindřichovicích pod Smrkem 245, PSČ 463 66, identifikační číslo osoby 25016881, zastoupené Mgr. et Mgr. Alenou Vlachovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Husova 242/9, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ ČD – Telematika a. s., se sídlem v Praze 3, Pernerova 2819/2a, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 61459445, zastoupené Mgr. Pavlou Brennan Kahounovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Ostrovní 126/30, PSČ 110 00, a 2/ České dráhy, a. s., se sídlem v Praze 1, nábřeží L. Svobody 1222/12, PSČ 110 15, identifikační číslo osoby 70994226, o určení neplatnosti smlouvy o vkladu části podniku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. září 2011, č. j. -316, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 29. března 2010, č. j. -270, zamítl Městský soud v Praze žalobu o určení neplatnosti smlouvy o vkladu části podniku uzavřené mezi žalovanými (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze, který se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení neplatnosti dané smlouvy, v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „ “), odmítl.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud však rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným neshledal.

Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení , je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že má-li právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 1996, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní rozhledy číslo 5, ročník 1996, na straně 113, či rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Promítnuto do poměrů projednávané věci, v níž dovolatelka usiluje o vyjasnění,

kdo je vlastníkem převedené části podniku (majíc za to, že smlouva, jíž byla část podniku žalované 2/ vložena do základního kapitálu žalované 1/, je neplatná), má posouzení platnosti smlouvy o vkladu části podniku povahu předběžné otázky ve vztahu k určení,

kdo je vlastníkem dané části podniku. Dovolatelka se tak mohla (a měla) domáhat určení vlastnictví k vložené části podniku (srov. obdobně i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. ).

Nad rámec výše uvedeného a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. , není přiléhavý, neboť otázka loajality společníka ke společnosti v projednávané věci řešena není.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval Nejvyšší soud podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (k tomu srov. nález pléna Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 116/2013 Sb., a rovněž důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. ).

Náklady první žalované sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání dle § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu ve znění účinném do 31. prosince 2012 - jejíž výše podle ustanovení bodu 5, advokátního tarifu činí 2.100,- Kč, a náhrady paušálních výdajů podle vyhlášky ve výši 300,- Kč, celkem tedy 2.400,- Kč. Společně s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 504,- Kč tak dovolací soud přiznal první žalované k tíži žalobkyně celkem 2.904,- Kč.

Druhé žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 17. října 2013

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu