Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1724/2012

U S N E S E N Í

a) I. Š.,

a

b) L. J.

, zastoupených Mgr. Markétou Vojtáškovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková 124, proti žalovaným:

1) A. Z.

,

a

2) J. Z.

, a

3)

J. O.

, o určení vlastnictví k pozemku, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 26. října 2010, č. j. -729, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné o d ů v o d n ě n í ( ):

Okresní soud ve Zlíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 24. února 2010, č. j. -632, zamítl žalobu na určení, že „žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. 617/6 trvalý porost o výměře 685 m2, zapsaného na LV č. 911 pro obec a k. ú. B. u. Z., s tím, že spoluvlastnický podíl žalobkyně a) činí ½ a spoluvlastnický podíl žalobce b) činí ½“ (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.). Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, k odvolání žalobců rozsudkem označeným shora v záhlaví tohoto rozhodnutí rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích I. a II., změnil ve výroku III. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů a obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolací soud postupoval podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 ) – dále „“

Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ odst.. 3 ]. Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou soudu dovolacího. Dovolatelé nepopírají, že smlouvu o převodu pozemku uzavřeli v roce 1981 jen v ústní formě a že smlouva nebyla registrována státním notářstvím. Jestliže se poté ujali držby v právním omylu, že jsou vlastníky pozemku, mohlo by jít o držbu oprávněnou jen v případě, že by jejich právní omyl byl omluvitelný. Tak tomu rozhodně nebylo. „Právní omyl vycházející z neznalosti jednoznačně formulovaného ustanovení platného v době, kdy se držitel ujímá držby, není omluvitelný. Držitel nemohl být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem nemovitosti, jejíž držby se chopil na základě smlouvy o jejím převodu, která nebyla v době, kdy to zákon vyžadoval, registrována státním notářstvím“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2002, sp. zn. ). Pokud se někdo uchopí držby nemovitosti na základě ústní smlouvy o jejím převodu, nemůže být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem věci, a to ani v případě, že je přesvědčen, že taková smlouva k nabytí vlastnictví nemovitosti postačuje (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2003, sp. zn. ).

Doplnění dovolání z 22. 1. 2012 podle obsahu vytýká jen procesní vady, nezakládající dovolací důvod podle , a tím i možnou přípustnost dovolání.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatelé s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemají právo a žalovaným náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. října 2013JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.předseda senátu