Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1865/2013

U S N E S E N Í

Dvouletky s. r. o.

G. K.

, o určení výše nájemného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. prosince 2012, č. j. -21, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. prosince 2012, č. j. -21, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. června 2012, č. j. -11,

se ruší

a věc

se vrací

Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) usnesením ze dne 19. 12. 2012, č. j. -21, potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě (soud prvního stupně) ze dne 1. 6. 2012, č. j. -11, kterým zastavil řízení a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že s ohledem na neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a to překážky věci zahájené ( , – dále jen „“), je třeba řízení podle zastavit, neboť v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. se žalobkyně vůči žalované domáhá stejného nároku – určení výše nájemného (pro byt, jehož je žalovaná nájemkyní), které je v místě a v čase obvyklé podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, namítala, že v řízení vedeném pod sp. zn. se domáhá (po změně žaloby, jež byla připuštěna usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 12. 2011) zaplacení peněžité částky ve výši 3.645,- Kč představující rozdíl mezi nájemným, které žalovaná v období od 17. 2. 2011 do 30. 6. 2011 zaplatila, a nájemným v místě a v čase obvyklém, které (podle žalobkyně) měla zaplatit. V tomto řízení se však domáhá určení výše nájemného v místě a v čase obvyklém ke dni podání žaloby, tj. k 20. 4. 2012. V řízeních tak uplatnila vůči žalované jiné nároky, v řízení vedeném pod sp. zn. jde navíc o nárok za období 17. 2. 2011 – 30. 6. 2011, zatímco v tomto v řízení (vedeném pod sp. zn. ) jde o časové období až od 20. 4. 2012. Navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „”).

Dovolání podané včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), zastoupenou advokátem (, 4 ), je přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení podle , a je i důvodné.

Podle obsahu spisu vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. se žalobkyně žalobou došlou soudu dne 23. 4. 2012 domáhá, aby soud určil výši nájemného, které je v místě a v čase obvyklé pro byt, jehož je žalovaná nájemkyní, s tvrzením, že se v roce 2012 pokoušel dohodnout s žalovanou na nové výši nájemného, a to ve výši 87,- Kč/m2/měsíc, žalovaná však s tímto návrhem nesouhlasila (dopis ze dne 26. 3. 2012) a ke sjednání nové výše nájemného tak nedošlo.

Podle obsahu spisu vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. se žalobkyně vůči žalované žalobou došlou soudu dne 17. 2. 2011 domáhala určení, že výše nájemného za předmětný byt je od podání žaloby 67,- Kč/m2/měsíc, podáním došlým soudu dne 28. 6. 2011 však žalobu změnila tak, že na místo určení výše nájemného se domáhá zaplacení částky ve výši celkem 3.645,- Kč s tvrzením, že nájemné, které žalovaná platila za období od 17. 2. 2011 do 30. 6. 2011 neodpovídalo výši nájemného, které bylo v místě a v čase obvyklé, žalobkyně jako pronajímatelka však již nemohla nájemné zvýšit jednostranně a k dohodě nedošlo. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu se domáhala za období od 17. 2. 2011 do 30. 6. 2011 rozdílu mezi nájemným, které žalovaná zaplatila a které bylo obvyklé. Usnesením ze dne 20. 12. 2011, č. j. -60, které nabylo právní moci dne 28. 12. 2011, soud změnu žalobu připustil.

Překážka litispendence bránící pokračování řízení nastává podle jen v případě, že probíhají současně dvě nebo více řízení o téže věci, tedy o stejném nároku, jenž se týká stejného předmětu řízení vyplývajícího ze stejných skutkových tvrzení a týká se týchž osob.

O takové (stejné) nároky však v projednávané věci nejde. Soudy obou stupňů přehlédly, že v řízení vedeném pod sp. zn. došlo – ještě před podáním žaloby vedené pod sp. zn. – ke změně žaloby. V dříve zahájené věci (sp. zn. ) se žalobkyně domáhá náhrady za omezení vlastnického práva za období od 17. 2. 2011 do 30. 6. 2011, kdy žalovaná neakceptovala její návrh na zvýšení nájemného a ač jí neplatila nájemné v obvyklé výši, neumožňovala ji právní úprava jednostranně zvýšit nájemné, ani se domáhat u soudu určení výše nájemného, které by bylo v místě a v čase obvyklé. V později zahájené věci (sp. zn. ) se domáhá určení výše nájemného ke dni podání návrhu (tedy za jiné časové období než ve shora uvedené věci), které je v místě a v čase obvyklé, a to podle ustanovení § 696 odst. 2 obč. zák. ve znění od 25. 5. 2011 s tvrzením, že žalované navrhl písemně zvýšení nájemného, k dohodě však nedošlo.

Z uvedeného vyplývá, že napadené rozhodnutí není správné; Nejvyšší soud je proto podle věty za středníkem zrušil. Jelikož důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 18. září 2013JUDr. Pavlína B r z o b o h a t ápředsedkyně senátu