Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3684/2012

U S N E S E N Í

Mgr. H. E.

Ing. J. P.

zastoupenému JUDr. Janem Peterem, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí č. 225, o žalobě na obnovu řízení podané žalobkyní proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 31. března 1998, č. j. -113, a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. února 1999, č. j. -192, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. října 2011, č. j. -39, ve znění usnesení ze dne 20. prosince 2011, č. j. -74, a ve znění usnesení ze dne 28. února 2012, č. j. -76, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.480,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Petera, advokáta se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí č. 225.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4.10.2011, č.j. -39, ve znění usnesení ze dne 20.12.2011, č.j. -74, a ve znění usnesení ze dne 28.2.2012, č.j. -76, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 29.3.2011, č.j. -9, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. a o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, není přípustné podle ustanovení , a , [ve znění účinném do 31.12.2012, neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jen ""], neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , a , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Soudy obou stupňů založily svá rozhodnutí na vyřešení procesní otázky zákonné (objektivní) lhůty k podání žaloby na obnovu řízení uvedené v ustanovení , když dovodily, že žaloba na obnovu řízení musí být zamítnuta, neboť byla podána opožděně (po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení ). Výklad právní otázky, v jaké (objektivní) lhůtě musí být podána žaloba na obnovu řízení, nevzbuzuje v rozhodovací činnosti soudů žádné pochybnosti; soudy tedy v souladu se zákonem dovodily, že tato (objektivní) lhůta činí - jak zcela nepochybně vyplývá z ustanovení - tři roky od právní moci napadeného rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2011 sp. zn. ).

Rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 31.3.1998, č.j. -113, jímž byl zamítnut „návrh na určení, že závěti ze dne 6.6.1990, 1.6.1991 a 12.1.1992, jsou neplatné“, a který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 24.2.1999, č.j. -192, nabyl právní moci dne 23.3.1999. Žalobu na obnovu řízení přitom žalobkyně podala až dne 11.11.2010.

Přisvědčit tak nelze námitce dovolatelky, že žalobu na obnovu řízení podala včas, když ji „podala ve lhůtě 10 let od vydání posledního rozhodnutí“, avšak „z důvodu poskytnutí chybného čísla účtu soudem bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno“, a proto „podala nový návrh na obnovu řízení, již však po uplynutí 10 lhůty po vydání rozhodnutí“, neboť i tímto tvrzením dovolatelka potvrzuje závěr soudu o tom, že „její žaloba na obnovu řízení byla podána opožděně“, jelikož „tříletá lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení nebyla dodržena“.

Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) dále vyplývá, že dovolatelka v ostatním obsahu svého dovolání právní posouzení věci odvolacím soudem (závěr o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) nezpochybňuje. Její další námitky (např. že „při sepisování závěti došlo k výraznému psychickému působení na mysl a jednání M. M., díky čemuž došlo k ovlivnění poslední vůle M. M.“; že Okresní soud v Benešově při řízení o žalobě o neplatnost závěti „nevzal na vědomí a neprovedl důkazy, které se týkaly zejména zdravotního stavu M. M.“, a že „ohledně zdravotního stavu M. M. byl vypracován znalecký posudek“, který „však vykazoval značné nedostatky“) nesměřují proti dovoláním napadenému rozhodnutí odvolacího soudu, ale proti řízení, jehož obnovy se žalobkyně (dovolatelka) domáhala žalobou na obnovu řízení, a proto nemohou zpochybnit závěr, na němž odvolací soud své rozhodnutí založil (totiž, že „tříletá lhůta pro podání žaloby na obnovu řízení nebyla dodržena“), a jsou proto již z tohoto důvodu bezpředmětné. Dovozuje-li žalobkyně, že „v soudním řízení o neplatnost závěti bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces“, pak navíc přehlíží, že právo na spravedlivý proces nelze interpretovat tak, že by znamenalo právo na příznivé rozhodnutí ve věci.

Protože dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a dovolatelka je proto povinna nahradit náklady vzniklé žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem (spojené s vyjádřením k dovolání žalobkyně).

Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem ( část věty první před středníkem ), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení nebo a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně ( část věty první za středníkem ). (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 17.4.2013, č. 116/2013 Sb., dnem 7.5.2013 zrušena. Nejvyšší soud ČR za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 1.750,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalovanému náklady spočívající v paušální částce náhrad ve výši 300,- Kč (srov. , ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že advokát JUDr. Jan Peter osvědčil, že je plátce daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalovanému vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a větu druhou ) ve výši 430,50 Kč. Přiznanou náhradu nákladů v celkové výši 2.480,50 Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval ( ), do tří dnů od právní moci tohoto usnesení ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu