Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1882/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, PhD., v exekuční věci oprávněných a) J. M., b) L. M., a c) P. M., proti povinným 1) I. B., 2) Ing. K. M., 3) H. M., a 4) J. P., zastoupeným JUDr. Janem Pavlokem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 391/7, o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti jejím prodejem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze z 12. června 2012, č. j. -93, takto:Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení z 21. března 2012, č. j. 095 Ex 923/10/U 07-76, jímž soudní exekutorka udělila vydražiteli RNDr. J. S. příklep k tam specifikovaným nemovitostem. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že soudní exekutor je podle ustálené judikatury povinen odročit dražební jednání pouze v případě, že je před zahájením dražby prokázáno, že byla podána (důvodná) žaloba na vyloučení nemovitosti z dražby, případně že v řízení bylo prokázáno, že povinný vymáhanou pohledávku zaplatil a z tohoto důvodu podal návrh na zastavení exekuce. V souzené věci tyto možnosti v úvahu nepřicházejí již proto, že dražba byla nařízena k vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků prodejem nemovitostí a rozdělením výtěžku. Sama skutečnost, že povinní podali návrh na obnovu řízení, v němž byl vydán exekuční titul, není podle názoru odvolacího soudu důvodem pro odklad exekuce ani pro odročení dražebního jednání, jelikož nelze předvídat, jak bude o žalobě na obnovu rozhodnuto a zda takové rozhodnutí bude představovat důvod pro zastavení exekuce (ostatně v pořadí první žaloba na obnovu nalézacího řízení již byla pravomocně zamítnuta). Odvolací soud také neshledal, že by příklep byl udělen proto, že při nařízení dražebního jednání došlo k porušení zákona.

V dovolání, jehož přípustnost dovozují (aniž však vysvětlují, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí) z ustanovení , odst. 3 , povinní ohlašují dovolací důvody podle a b) Zdůrazňují, že před dražebním jednáním, konaným 21. března 2012 ve 14:00 hod., podal druhý povinný „námitku proti dražbě“, k níž se obvodní soud, který „s obsahem námitky zřejmě souhlasil“, dosud nevyjádřil; soudní exekutorka však přesto, aniž vyčkala odpovědi soudu na tuto námitku, sama rozhodla o vykonání exekuce. Dne 22. června 2012 pak byl podán návrh na odklad exekuce, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Dále povinní dne 9. a 16. července 2012 podali žaloby pro zmatečnost nalézacího řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dosud také probíhá řízení o zastavení exekuce podle „na základě nově probíhající obnovy dědického řízení“, zahájené k jejich návrhu, jejž podali proto, aby „bylo zabráněno vznikající škodě, která nastala pochybením notářky v dědickém řízení“.

Nejvyšší soud, jenž věc projednal podle ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, ) se zabýval nejprve otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř je dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení [zrušeného sice nálezem pléna Ústavního soudu z 21.2.2012, sp. zn. , pro účely posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31.12.2012 však nadále použitelného (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. ze 6.3.2012)] spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod poř. č. 132).Dovolatelé napadenému rozhodnutí sice přisuzují zásadní právní význam, hodnocením námitek obsažených v dovolání však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek rozhodných pro udělení příklepu uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe, nebo že jde o právní otázku judikaturou dovolacího soudu dosud neřešenou. Předně nutno zdůraznit, že (případná) existence ani jednoho z řízení, vypočtených v dovolání, při řešení otázky, zda příklep udělen být má či nemá, relevantní není. Tento závěr platí jak o řízeních o žalobě pro zmatečnost nalézacího řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v němž byl vydán exekuční titul, a o žalobě na obnovu (jednou již pravomocně zamítnuté) tohoto řízení, tak o řízeních o návrhu na odklad exekuce i na její zastavení, byl-li odůvodněn „nově probíhající obnovou dědického řízení“ (v němž bylo konstituováno podílové spoluvlastnictví, zrušené a vypořádané později exekučním titulem).V souladu s judikaturou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. listopadu 2011, sp. zn. ) je rovněž závěr odvolacího soudu, že soudní exekutor je povinen odročit dražební jednání pouze v případě, že je před zahájením dražby prokázáno, že byla podána (odůvodněná) žaloba na vyloučení nemovitosti z dražby, případně že v řízení bylo prokázáno, že povinný vymáhanou pohledávku zaplatil a z tohoto důvodu podal návrh na zastavení exekuce (z literatury srov. JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a.s., Praha – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2004, str. 552),Způsobilým založit přípustnost dovolání podle není ani argument, že druhý povinný podal „námitku proti dražbě“, k níž se obvodní soud, který „s obsahem námitky zřejmě souhlasil“, dosud nevyjádřil, a že soudní exekutorka přesto, aniž vyčkala odpovědi soudu na tuto námitku, sama rozhodla o vykonání exekuce. Jak plyne z obsahu spisu, druhý povinný sice dne 21. března 2012 před zahájením dražebního jednání obvodnímu soudu doručil podání označené jako „námitka proti dražbě“, nejde však o námitku proti příklepu ve smyslu ustanovení (jejíž případná důvodnost vede k tomu, že příklep udělen není a že v dražbě se pokračuje vyvoláním předposledního podání podle věty první ), nýbrž o námitku proti dražbě (tedy již proti samotnému jejímu konání), odůvodněnou předchozími žádostmi o odročení dražebního jednání z důvodu podaného návrhu na odklad exekuce. Podání návrhu na odklad exekuce – není-li odůvodněn podáním vylučovací žaloby (o kterýžto případ v souzené věci nešlo) – však (viz výše) způsobilým důvodem pro odročení dražebního jednání není.Protože vzhledem k výše uvedenému nelze dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, není dovolání přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je tedy bez nařízení jednání ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu hlavy VI exekučního řádu.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Vladimír Mikušek

předseda senátu