Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2850/2012

33

Cdo 2850/2012

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

B. S.

, zastoupené JUDr. Jarmilou Svitáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Šillingrovo nám. 257/3, proti žalovanému

SERVIS PLUS a. s.

se sídlem v Želešicích, Družstevní č.p. 348 (identifikační číslo 26270307), zastoupenému Mgr. Radkem Hladinou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1082/8, o 468.675,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 1. 2012, č.j. -245, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.681,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Radka Hladiny, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozhodnutím vrchní soud změnil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2008, č.j. -85, tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 468.675,- Kč s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. úroky z prodlení za dobu od 12. 6. 2003 do 15. 10. 2003 ve výši 3.659,- Kč, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Podle odvolacího soudu nelze požadované plnění opřít o ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších předpisů, a nároku není možné vyhovět ani podle jiných norem hmotného práva.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jímž – podle obsahu – namítá, že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( , , ve znění účinném do 31. 12. 2012, srov. část první, čl. II bod 7 , dále jen „“). Ohlásila sice dovolací důvod podle , ale žádné výtky týkající se právního posouzení věci odvolacím soudem neuvedla. Připomíná, že zálohu podle kupní smlouvy zaplatila žalovanému, za kterého jednal Ing. M. P., následně účastníci od kupní smlouvy odstoupili a uzavřeli leasingovou smlouvu, přičemž část zálohy byla použita na akontaci pro leasingovou společnost (233.325,- Kč); zbytek zálohy (468.675,- Kč) žalovaný nevrátil, ač to slíbil. Zjištění odvolacího soudu, že věděla z předcházejících obchodních případů, že Ing. M. P. nebyl oprávněn podepisovat za žalovaného kupní smlouvy a přijímat finanční prostředky, a že L. S., její manžel, obchodoval s Ing. M. P. se zahraničními automobily, odporuje tomu, z čeho vyšel soud prvního stupně, a nemá tak oporu v provedeném dokazování. Svědecká výpověď Ing. M. P. je podle žalobkyně nedůvěryhodná a obsahuje nesrovnalosti. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu.

Žalovaný se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnil a navrhl dovolání zamítnout.

Dovolání – přípustné podle , neboť směřuje proti rozhodnutí, kterým odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé – není důvodné.

Protože vady vyjmenované v ustanovení , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), k nimž je dovolací soud podle ustanovení , věty druhé, povinen přihlédnout z úřední povinnosti, žalobkyně nenamítá a ze spisu nevyplývají, a protože je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem – zde důvodem podle – včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ), jsou předmětem přezkumu skutkové výhrady, kterými dovolatelka správnost rozhodnutí napadá.

Dovolací důvod uvedený v se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování v podstatné části oporu, a které jsou způsobilé zpochybnit logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně ty námitky, z nichž plyne, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry.

Za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z , protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly a ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti je logický rozpor, nebo který odporuje ustanovení až Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva. Provedeným dokazováním je třeba rozumět jak dokazování provedené u soudu prvního stupně, tak i dokazování u odvolacího soudu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2001, sp. zn. ).

V projednávaném případě odvolací soud poté, co opakoval listinné důkazy (kupní smlouva z 29. 1. 2003, příjmové pokladní doklady 5883 z 28. 1. 2003, 5884 z 29. 1. 2003, leasingová smlouva z 17. 2. 2003, zálohové faktury z 21. 1. 2003 č. ZV 03012 a z 17. 2. 2003 č. ZV 03013, příjmové pokladní doklady z 21. 1. 2003 č. E 0180355 a z 17. 2. 2003 č. E 0180356, přejímací protokoly z 17. 2. 2003 opatřené podpisy B. K. a Ing. M. P.), vyslechl svědka Ing. M. P. a (s jejím souhlasem) žalobkyni, po skutkové stránce uzavřel, že zálohu na kupní cenu motorového vozidla IVECO Daily 35C 15 ve výši 702.000,- Kč převzal dne 29. 1. 2003 od manžela žalobkyně L. S. Ing. M. P.; záloha zajišťovala půjčku, kterou L. S. poskytl Ing. M. P. na nákup vozidel v zahraničí.

Námitky, že z provedeného dokazování nevyplývá, že žalobkyně věděla z předcházejících obchodních případů o tom, že Ing. M. P. nebyl oprávněn podepisovat za žalovaného kupní smlouvy a přijímat finanční prostředky, a že L. S. s Ing. M. P. obchodoval se zahraničními vozidly, se uplatnit nemohou; nejde totiž o skutkové zjištění, na němž odvolací soud vystavěl právní posouzení věci, ale o obranné tvrzení žalovaného.

V rozporu se zásadou, že hodnocení důkazů nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. , ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. ), žalobkyně namítla, že soud nesprávně a jednostranně zhodnotil výpověď svědka Ing. M. P.; uvedenou výhradou se však dovolací soud zabývat nemohl.

Lze uzavřít, že se dovolatelce správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo; Nejvyšší soud proto dovolání bez nařízení jednání (, věta první, ) zamítl (, část věty před středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 6, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „“), tj. částkou 10.180,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (, 3 advokátního tarifu) a částka 2.201,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (, ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 19. září 2013

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu