Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1528/2013

U S N E S E N Í

městské části Praha 1

I. J.

, bytem v P. 1, S. 2060/27, zastoupené JUDr. Taťánou Kozákovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2012, č. j. -88, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 5. ledna 2012, č. j. -88, potvrdil rozsudek pro zmeškání ze dne 1. prosince 2010, č. j. -36, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost vyklidit a vyklizený žalobkyni předat do tří dnů od právní moci rozsudku tam specifikovaný byt a rozhodl o nákladech řízení účastnic; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.

Jelikož rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. lednem 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodem 7 tohoto zákona dovolání žalované (dovolatelky) projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „ ”).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci). Z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl zrušen uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. ; pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 je však i nadále použitelné /srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ). Jsou-li pro vydání rozsudku pro zmeškání – vzhledem k jeho podstatě – rozhodující skutková tvrzení obsažená v žalobě (jež se při zmeškání žalovaného pokládají za nesporná), pak argumenty, pojící se v dovolání s popíráním těchto skutkových tvrzení (jakož i nová /další/ skutková tvrzení – zejména dovolatelčiny námitky, že „žila se zemřelým A. T. již od roku 1992, kdy bydleli v bytě v P. 1, B. n. 11/259, v němž byla od této doby přihlášena“ a že „seihned po přestěhování na novou adresu v P. 1, S. 27/2060, i do tohoto bytu se zemřelým přihlásila“), jsou pro účely zpochybnění rozsudku pro zmeškání bez právního významu.

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně) spočívá na právním názoru, že – z příčin v něm uvedených – byly v daném případě splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání podle Správnost uvedeného právního názoru se dovolatelka pokusila zpochybnit dovolací námitkou, že v průběhu řízení nebyla „dostatečně poučena o svých právech a povinnostech …“. V této souvislosti se však z obsahu spisu podává, že již dne 9. listopadu 2007 jí byla doručena do vlastních rukou žaloba (s jasným /pochybnosti nevzbuzujícím/ a běžně pochopitelným poučením ze dne 6. listopadu 2007 nacházejícím se na č. l. 9 spisu – viz posléze uvedený výklad); dne 9. listopadu 2010 jí pak bylo doručeno předvolání k jednání u soudu prvního stupně na den 1. prosince 2010, které si osobně převzala, což potvrdila i u odvolacího jednání. Z připojené doručenky na č. l. 30 spisu vyplývá, že k jednání konanému u soudu prvního stupně dne 1. prosince 2010 byla předvolána vzorem 018 (předvolání žalovaného k prvnímu jednání s upozorněním na možnost vydání rozsudku pro zmeškání ve věcech, v nichž může být jednáno bez přítomnosti účastníků, pokud nebylo provedeno přípravné jednání) v souladu se sdělením Ministerstva spravedlnosti č. 126/2009-OD-Org. ze dne 18. června 2009, o vydání vzorů „tr.ř., , k.ř., d.ř.“, doporučených pro použití v trestním a v občanském soudním řízení. Dovolatelce se tak dostalo řádného a běžně pochopitelného poučení ve smyslu o následcích nedostavení se k jednání (o vyklizení bytu, v němž uspokojuje svou bytovou potřebu), tj. k jednání o otázce vztahující se bezprostředně k jejímu bydlení. Nelze pak přisvědčit ani dovolací námitce, že „je zcela nemajetná a nebylo v jejích možnostech obrátit se na advokáta, ani jí nebylo známo, že za určitých okolností má možnost požadovat bezplatné právní zastoupení“. Již v rámci poučení, které jí bylo doručeno společně se žalobou dne 9. listopadu 2007 (viz č. l. 9 spisu), soud prvního stupně dovolatelku dostatečně a srozumitelně poučil o tom, že budou-li u ní dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, může požádat soud o ustanovení zástupce, a je-li to třeba k ochraně jejích zájmů, i o zástupce z řad advokátů.

Pro úplnost lze dodat, že Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 16. května 2001, sp. zn. , přijal a odůvodnil právní názor, podle něhož okolnost, že žalovaný již před prvním nařízeným jednáním vznášel námitky proti skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě a na podporu své skutkové verze případu nabízel soudu důkazy, vydání rozsudku pro zmeškání nebrání. Zmíněný závěr je podpořen též usnesením Ústavního soudu ze dne 28. ledna 1999, sp. zn. , v němž se uvádí, že nelze považovat za porušení práva na spravedlivý proces, vydá-li soud rozsudek pro zmeškání a využije-li tak nástroje, který je určen k tomu, aby postihl toho účastníka řízení, který po řádném doručení nejméně pět dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, bez důvodné a včasné omluvy zmešká první jednání, které bylo ve věci nařízeno. Byť tato rozhodnutí byla vydána podle ve znění účinném před 1. lednem 2001, jsou jejich závěry aplikovatelné i nyní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. ). Vedle soudní praxe i právní teorie zastává názor, podle něhož zmešká-li žalovaný bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, může soud rozsudek pro zmeškání vydat, i když se před jednáním ve věci písemně vyjádřil, ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a předložil soudu i listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. se dostavil k přípravnému jednání, při němž doplnil svá tvrzení a návrhy na provedení důkazů a učinil další potřebné úkony (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1051).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. srpna 2013JUDr. Miroslav F e r á kpředseda senátu