Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 98/2012

U S N E S E N Í

a) D. F.

, a

b) L. F.

, zastoupených JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem se sídlem Liberec 2, U Soudu 363/10, proti žalované

TOVÁRNA, spol. s r. o.

se sídlem Liberec V, nám. Českých Bratří 26/13, zastoupené JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem se sídlem Liberec III - Jeřáb, 1. máje 535/50, o 75.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 8. září 2011, č. j. -104, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalované proti rozsudku ze dne 8. září 2011, č. j. -104, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci potvrdil rozsudek pro zmeškání ze dne 19. ledna 2011, č. j. -76, jímž Okresní soud v Liberci uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné 75.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá podle ve věci samé zásadní právní význam (Ústavní soud nálezem ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení uplynutím dne 31. 12. 2012). Dovoláním zpochybněná právní otázka splnění podmínek pro postup soudu podle nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které by dosud nebyly řešeny, a nebyla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s hmotným právem.

V daném případě odvolací soud dospěl k závěru o aplikovatelnosti na základě úvahy, že žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy nedostavila k nařízenému prvnímu jednání soudu na den 19. 1. 2011, přestože jí bylo předvolání k jednání doručeno do datové schránky dne 9. 11. 2010 (viz č.l. 72 spisu), a že z tvrzení žalobců obsažených v žalobě o skutkových okolnostech věci vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotné stránce (nárok žalobců na vrácení rezervačního poplatku ze smlouvy uzavřené podle obč. zák.). Protože nastala fikce, podle které se tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu považují za „nesporná“, a žalobci vydání rozsudku pro zmeškání navrhli, žalobě vyhověl vydáním rozsudku pro zmeškání.

Již v usnesení ze dne 24. 2. 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2000, pod číslem 79, a obdobně v usnesení ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. , Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že už sama okolnost, že se žalovaný nedostaví bez důvodné a včasné omluvy k prvnímu jednání, má při splnění ostatních předpokladů uvedených v za následek, že se skutková tvrzení obsažená v žalobě považují za nesporná. Soud na tomto základě rozhoduje rozsudkem pro zmeškání bez ohledu na to, zda žalobce předložil či označil důkazy k tvrzeným skutečnostem, a jaký byl obsah nabízených důkazů. V usnesení ze dne 16. 5. 2000, sp. zn. , vyslovil Nejvyšší soud právní závěr, podle kterého „okolnost, že žalovaný již před prvním nařízeným jednáním vznášel námitky proti skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě a na podporu své skutkové verze případu nabízel soudu důkazy, vydání rozsudku pro zmeškání nebrání“. Zmíněné závěry Nejvyššího soudu jsou podpořeny též usnesením Ústavního soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. , v němž se uvádí, že „nelze považovat za porušení práva na spravedlivý proces, vydá-li soud rozsudek pro zmeškání a využije-li tak nástroje, který je určen k tomu, aby postihl toho účastníka řízení, který po řádném doručení nejméně pět dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, bez důvodné a včasné omluvy zmešká první jednání, které bylo ve věci nařízeno“; byť toto rozhodnutí bylo vydáno podle úpravy před 1. 1. 2001, je jeho závěr aplikovatelný i v současné době.

Lze uzavřít, že Nejvyšší soud se v dovolání nastolenými otázkami ve své rozhodovací praxi již zabýval a odvolací soud postupoval v souladu s jeho judikaturou. Dovolací soud proto dovolání žalované pro nepřípustnost odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobcům v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalované právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. března 2012

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu