Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3513/2012

U S N E S E N Í

J. K.,

České poště, s. p.

se sídlem v Praze 1, Politických vězňů č. 909/4, IČO 47114983, o určení, že nebyly splněny podmínky pro uzavření pracovního poměru na dobu určitou a že pracovní poměr trvá, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. března 2012 č. j. -62, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2012 č. j. -62, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. 10. 2011 č. j. -36, jímž byla zamítnuta žaloba o určení, že „dohoda o změně pracovní smlouvy č. 7 k pracovní smlouvě ze dne 1. 8. 1996 uzavřená dne 6. 4. 2007 nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 až 4 , , v platném znění, a že pracovní poměr žalobkyně u žalované trvá“, a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení , [ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „ “), neboť dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], protože ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Závěr odvolacího soudu, že dohodou o změně pracovní smlouvy č. 7 uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne 6. 4. 2007, kterou byla doba trvání pracovního poměru mezi účastnicemi změněna na „dobu určitou za mateřskou dovolenou, čerpání dovolené na zotavenou a rodičovskou dovolenou paní M. Š., nejdéle do tří let věku dítěte“, byl mezi žalobkyní a žalovanou sjednán pracovní poměr na dobu určitou, je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2001 sp. zn. uveřejněném pod č. 41 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, který se vzhledem k obdobné právní úpravě pracovního poměru na dobu určitou v účinném do 31. 12. 2006 a v současném uplatňuje i při nyní platné právní úpravě).

Ustálené soudní praxi odpovídá i závěr odvolacího soudu, že žalobkyně, která podala dne 23. 7. 2010 u soudu prvního stupně žalobu o určení, že v jejím případě nebyly splněny podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou uvedené v ustanovení až 4 (ve znění účinném do 31. 12. 2011), mohla tuto žalobu podat nejpozději do 21. 7. 2010, kdy uplynula lhůta dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby (dne 21. 5. 2010), která je stanovena v ustanovení (ve znění účinném do 31. 12. 2011) a která je lhůtou prekluzívní, po jejímž marném uplynutí právo na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v ustanovení až 4 (ve znění účinném do 31. 12. 2011), zanikne a soud se již nemůže otázkou splnění těchto podmínek zabývat, a to ani jako předběžnou otázkou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2009 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 50 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2010). I když zaměstnanec oznámil zaměstnavateli ještě před uplynutím sjednané doby trvání pracovního poměru, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, skončil pracovní poměr účastníků uplynutím sjednané doby vždy, nebylo-li pravomocným rozhodnutím soudu vydaným na základě žaloby zaměstnance určeno, že nebyly splněny podmínky pro sjednání doby trvání pracovního poměru na dobu určitou uvedené v ustanovení až 4 ve znění účinném do 31. 12. 2011, popř. nebyla-li zamítnuta žaloba zaměstnavatele požadující určení, že takové podmínky byly splněny [srov. právní názor, který byl vysloven v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010 sp. zn. v souvislosti s výkladem dříve platného (v porovnání s ustanovením ve znění účinném do 31. 12. 2011 obdobně znějícího) ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů účinných do 31. 12. 2006].

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť odpovídá ustálené judikatuře soudů, a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2013

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu