Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2605/2012

33 Cdo 2605/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně T-Mobile Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1 (identifikační číslo 64949681), zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, PhD., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30, proti žalované E. B., o 2.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. 1. 2012, č.j. -25, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 7. 11. 2011, č.j. -11, zastavil řízení s tím, že po právní moci rozhodnutí věc postoupí Českému telekomunikačnímu úřadu, žalované nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení a rozhodl, že se žalobkyni nevrátí soudní poplatek. Projednat a rozhodnout spor účastnic, jehož předmětem je nárok na náhradu škody způsobené porušením povinnosti žalované platit za poskytnuté služby elektronických komunikací, je podle soudu prvního stupně v pravomoci Českého telekomunikačního úřad ( , , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “).

Usnesením ze dne 30. 1. 2012, č.j. -25, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích o zastavení řízení, náhradě jeho nákladů a nevrácení soudního poplatku potvrdil, změnil je jen tak, že se věc Českému telekomunikačnímu úřadu nepostupuje, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. S odkazem na závěry rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu z 5. 10. 2011, sp. zn. Konf 9/2011, uzavřel, že spor vyplývá z občanskoprávního (odpovědnostního) vztahu účastnic, takže pravomoc soudu je dána. Rozhodnutí ve věci však brání nedostatek jiné (neodstranitelné) podmínky řízení, a to překážka litispendence ( , , ). Odvolací soud zjistil, že u Okresního soudu v Přerově podala žalobkyně 26. 8. 2011 elektronickou formou (ve 22:27 a 22:28 hodin) dvě žaloby, jimiž se po žalované domáhala zaplacení 2.200,- Kč s příslušenstvím na základě totožných skutkových tvrzení, přičemž u dříve zahájeného řízení vedeného pod sp. zn. již bylo 12. 1. 2012 vydáno konečné rozhodnutí v odvolacím řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu – vyjma výroku o nepostoupení věci Českému telekomunikačnímu úřadu – napadla žalobkyně dovoláním, jímž namítá nesprávné posouzení překážky litispendence. Domnívá se, že z obsahu obou návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů a z připojených listin vyplývá, že se domáhala dvou nároků na náhradu škody na základě různých skutků. Prvním návrhem uplatnila nárok vyplývající z porušení povinností žalované týkajících se účastnické smlouvy č. 10443567 z 21. 4. 2008 k telefonnímu číslu, přičemž výzva k úhradě této pohledávky byla učiněna prostřednictvím dokladu č. 9308090916 z 11. 12. 2008. Druhým návrhem uplatnila nárok vyplývající z porušení povinností žalované týkajících se účastnické smlouvy č. 10443549 z 21. 4. 2008 k telefonnímu číslu, přičemž výzva k úhradě této pohledávky byla učiněna prostřednictvím dokladu č. 9308090901 z 11. 12. 2008. Navrhla rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části zrušit a věc mu vrátit k dalšímu projednání.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 31. 12. 2012.

Dovolání – přípustné podle – důvodné není.

Podle ustanovení soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle ustanovení , věty první, jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Podle ustanovení zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení (srov. ).

Překážka věci zahájené (litispendence) patří k podmínkám řízení, jejichž nedostatek znemožňuje, aby soud v řízení, které bylo zahájeno později, rozhodl ve věci samé. Pro posouzení, zda je tu překážka věci zahájené, je rozhodující stav v době rozhodnutí soudu v později zahájeném řízení.

Překážka věci zahájené brání tomu, aby byla projednána a rozhodnuta stejná věc, o níž již bylo dříve zahájeno jiné řízení. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž bylo již zahájeno jiné řízení, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob; není přitom samo o sobě významné, mají-li stejné osoby v různých řízeních rozdílné procesní postavení. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vymezený žalobním petitem vyplývá ze stejných skutkových tvrzení (ze stejného skutku), jimiž byl uplatněn.

V projednávaném případě žalobkyně práva na zaplacení 2.200,- Kč s příslušenstvím uplatněná prostřednictvím veřejné datové sítě na standardizovaných elektronických formulářích ( ) opřela o následující žalobní tvrzení : „Žalobce uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou dvou let. Z důvodu porušení povinnosti žalovaného došlo k předčasnému ukončení účastnické smlouvy. V daném případě žalovaný nesplnil konkrétně svoji povinnost řádně a včas hradit žalobci vyúčtování služeb a z toho důvodu žalobce smlouvu v souladu se všeobecnými podmínkami vypověděl; žalovaný tak nedodržel svůj závazek po stanovenou dobu setrvat ve smluvním vztahu se žalobcem a hradit žalobci dohodnuté měsíční paušály v souladu se sjednaným tarifem. Předčasným ukončením závazkového vztahu tak v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného vyplývající z účastnické smlouvy vznikla žalobci škoda ve formě ušlého zisku, kterého by žalobce dosáhl, kdyby žalovaný řádně plnil své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy a dodržel tak sjednanou dobu trvání účastnické smlouvy. Pokud by žalovaný dodržel sjednanou dobu trvání smlouvy, získal by žalobce od žalovaného příjem minimálně ve výši rovnající se součtu měsíčních paušálů vyúčtovaných za celou dobu sjednaného trvání účastnické smlouvy. Žalobce se tedy touto žalobou domáhá náhrady škody ve výše uvedené formě ušlého zisku, kterého by žalobce, v případě řádného plnění účastnické smlouvy ze strany žalovaného, nepochybně byl dosáhl. Pokud žalovaný své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy soustavně porušuje (např. nehradí řádně a včas vyúčtování služeb) a účastnická smlouva tak skončí předčasně, žalobce přichází o zisk nejméně ve výši součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání účastnické smlouvy. Pokud by žalovaný své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy řádně plnil, nedošlo by k předčasnému ukončení smlouvy a žalobce by mohl paušály žalovanému skutečně vyúčtovat, což však žalovaný právě svým protiprávním chováním znemožnil. Součet těchto měsíčních paušálů představující majetkovou škodu vzniklou žalobci činí celkem částku uvedenou výše. Žalovaný dosud žalobci uvedenou škodu neuhradil, přestože k tomu byl vyzván písemným vyúčtováním, jež je přílohou této žaloby.“

Zjištění, které učinil odvolací soud – že žalobkyně podala 26. 8. 2011 dva návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu, které mají povahu žaloby ve smyslu , jimiž se po žalované domáhala na základě shodných skutkových tvrzení zaplacení 2.200,- Kč se zákonnými úroky z prodlení od 26. 12. 2008 do zaplacení – nemohlo vyústit v jiný závěr než ten, že dříve zahájené řízení (tj. ve 22:27 hodin) vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. brání tomu, aby o téže věci probíhalo řízení zahájené u téhož soudu (sp. zn. ) později (tj. ve 22:28 hodin). Dovozovat odlišnosti ve skutkových tvrzeních, jimiž žalobkyně zdůvodnila uplatněné nároky na peněžní plnění, z příloh, které lze připojit v písemné nebo elektronické podobě jako dokumenty (datové zprávy), případně v podobě dokumentu, který vznikl provedením konverze z písemné podoby do dokumentu obsaženého v datové zprávě či naopak (srov. ), nelze.

Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy správné; Nejvyšší soud proto dovolání zamítl ( , věta před středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a (žalované nevznikly v tomto stadiu řízení náklady, na které by měla proti žalobkyni právo).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. srpna 2013

JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu