Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3006/2012

U S N E S E N Í

Ing. L. B.,

RNDr. J. Š.,

zastoupené JUDr. Josefem Tuškem, advokátem se sídlem v Táboře 2, tř. 9. května 1282, o vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 30. května 2012, č. j. -219, takto:

I.Dovolání se odmítá.

II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Okresní soud ve Zlíně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 10. listopadu 2011, č. j. -174, zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal vyklizení pozemku parc. č. 498/72 o výměře 90 m2, nacházejícího se v k. ú. L., zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín, na listu vlastnictví č. 334 pro k. ú. L. a předání tohoto vyklizeného pozemku žalobci. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 30. května 2012, č. j. -219, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v a b) Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Dovolací soud postupoval podle ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 ). Dovolání není přípustné. V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ ]. Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Nejvyšší soud opakovaně konstatoval, že dovolací soud přezkoumá otázku existence dobré víry držitele, že mu sporný pozemek patří, jen v případě, kdyby úvahy soudu v nalézacím řízení byly zjevně nepřiměřené (viz např. usnesení sp. zn. a další). Při hodnocení dobré víry držitele lze přihlédnout k všemu, co vyšlo v řízení najevo; včetně vztahu k osobám, od kterých držitel nabyl držbu.

Podle konstantní judikatury lze dobrou víru držitele dovodit – s přihlédnutím k okolnostem věci - i tehdy, pokud držitel nabyl pozemek od osob jemu blízkých, zejména byl-li sporný pozemek ke skutečně koupeným pozemkům připlocen (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. června 2004, sp. zn. , ze dne 30. srpna 2011, sp. zn. , ze dne 23. října 2012, sp. zn. ).

K výtce, že soudy neprovedly navržený důkaz, se poznamenává, že touto výhradou je uplatněn dovolací důvod podle , a nemůže v posuzovaném případě založit přípustnost dovolání podle (stejně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. května 2007, sp. zn. , a řada dalších rozhodnutí). Nad rámec uvedeného lze poznamenat, že při jednání dne 29. 9. 2011 žalobce uvedl, že do 5 dnů navržený důkaz specifikuje; to se však nestalo, a ani při závěrečném jednání nebyl uvedený důkazní návrh učiněn (viz č. l. 170 spisu).

Dovolatel též namítá, že napadené rozhodnutí nerespektuje judikaturu Ústavního soudu, tu však nijak nespecifikuje a dovolací soud rozpor s touto judikaturou neshledává.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. července 2013JUDr. Jiří S p á č i l, CSc.předseda senátu