Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1601/2011

29

Cdo 1601/2011

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce JUDr. M. K., jako správce konkursní podstaty úpadkyně MELODIA, spol. s r. o., identifikační číslo osoby 13585274, zastoupeného JUDr. Jiřím Janebou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Divišova 882, PSČ 500 03, proti žalovanému Ing. Dr. V. H., MBA, jako správci konkursní podstaty úpadkyně TREND – všeobecný investiční fond a. s., identifikační číslo osoby 45245177, zastoupenému Mgr. Lukášem Eichingerem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, o vyloučení akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2010, č. j. -252, takto:

se ruší

a věc

se vrací

odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 5. března 2010, č. j. -203, Krajský soud v Hradci Králové vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND - všeobecný investiční fond a. s. (dále jen „úpadkyně TREND“) 56.000 akcií emitenta ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. (dále též jen „sporné akcie“) [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o vyloučení sporných akcií ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND zamítl (výrok první), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok druhý).

Soudy vyšly z toho, že:

1/ Žalobce sepsal ke dni 8. září 1999 do konkursní podstaty úpadkyně MELODIA, spol. s r. o. (dále jen „úpadkyně MELODIA“) 56.000 akcií emitenta KOTVA, a. s., ISIN CZ 0009048955.

2/ Společnost KOTVA, a. s. (správně K-T-V invest a. s.) [dále též jen „zanikající společnost“] zanikla ke dni 2. srpna 2006 v důsledku fúze sloučením, nástupnickou společností se stala ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. (dále též jen „nástupnická společnost”).

3/ Podle smlouvy o fúzi byl pro výměnu akcií zanikající společnosti K invest a. s. za akcie nástupnické společnosti rozhodující „stav akcionářů“ zanikající společnosti ke dni vyhotovení závěrečného výpisu z registru emitenta zanikající společnosti, vydaného Střediskem cenných papírů.

4/ Žalovaný sepsal ke dni 25. července 2008 do konkursní podstaty úpadkyně TREND sporné akcie.

Soud prvního stupně uzavřel, že v soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně TREND jsou namísto zaknihovaných akcií KOTVA, a. s. zapsány ve stejném množství akcie společnosti ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s. Uvedl, že třetí osoby nemohou být dotčeny fúzí, a to takovým způsobem, že by o své akcie fúzí přišly. Nové akcie vznikly z akcií původních, přestože mají jinou podobu. Do soupisu konkursní podstaty sepsal žalobce akcie před fúzí, žalovaný po ní; žalobce je tak tím, kdo je právem sepsal dřív, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Odvolací soud poukázal na to, že ohledně akcií zanikající společnosti bylo v souladu s , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), ujednáno, že nástupnická společnost vydá nové akcie, k výměně akcií za akcie nástupnické společnosti však dosud nedošlo a v soupise konkursní podstaty úpadkyně MELODIA jsou stále zapsány „původní akcie“, nikoliv akcie nástupnické společnosti.

Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že zařazení akcií zaniklé společnosti K invest, a. s. do soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně MELODIA opravňuje žalobce k jejich výměně za akcie nástupnické společnosti (resp. žalobce má nárok na jejich výměnu), neopravňuje ho však k tomu, aby na žalovaném vymohl vyloučení akcií nástupnické společnosti z konkursní podstaty úpadkyně TREND.

Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , ohlašuje přitom dovolací důvod dle a navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolatel namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je zmatečné, neboť dle jeho názoru „na straně 3 ani na straně 4 není podána právní kvalifikace předmětného případu, která by odůvodňovala závěry prezentované odvolacím soudem ve výrokové části“. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje dovolatel též za vnitřně rozporné, namítaje, že má-li nárok na vydání akcií nástupnické společnosti, nemůže současně obstát závěr odvolacího soudu, podle něhož měl žalovaný právo tyto akcie po fúzi sepsat.

Dovolatel má za to, že je vlastníkem sporných akcií a má právo na jejich vydání, neboť jako první sepsal akcie zanikající společnosti, které následně v procesu fúze zanikly, a vznikl mu nárok na vydání listinných akcií nástupnické společnosti.

Dle jeho názoru žalovaný neměl k soupisu akcií nástupnické společnosti žádný právní titul, zejména pak jejich soupisu brání skutečnost, že jejich vlastníkem je žalobce, což vyplývá dle dovolatele „z prvosepisu akcií do konkursní podstaty, nároku na vydání předmětných akcií v souvislosti s procesem fúze, ze střediska cenných papírů, a dále ze závěru…, že je žalobce oprávněn k výměně akcií nástupnické společnosti“.

Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož jsou akcie nástupnické společnosti „novými“ akciemi a žalobce má pouze právo na jejich výměnu za akcie společnosti zanikající. Dle jeho názoru nejsou akcie nástupnické společnosti při fúzi akciemi „originárními“, ale jsou do nich inkorporována práva a povinnosti spojená s akciemi zanikajících společností. Namítá, že „právo prvosepisu do konkursní podstaty je integrálně spojeno se zanikající akcií a je nově transformováno do akcie nástupnické a není tedy třeba, aby osoba, která sepsala akcie zanikající společnosti byla nucena „nově“ sepisovat i akcie nástupnické společnosti“.

Dovolání je přípustné podle a je i důvodné.

Jelikož je dovolání v projednávané věci přípustné, zabýval se Nejvyšší soud nejprve tím, zda řízení v projednávané věci netrpí vadami uvedenými v ustanovení , které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Námitku dovolatele, podle níž odůvodnění napadeného rozhodnutí neobsahuje právní kvalifikaci skutku, která by odůvodňovala závěry obsažené ve výroku rozhodnutí, stejně jako výtku, podle níž je dané odůvodnění vnitřně rozporné, Nejvyšší soud důvodnou neshledal.

Odůvodnění napadeného rozhodnutí dle názoru dovolacího soudu nepostrádá žádnou z obligatorních náležitostí uvedených v , přičemž právní závěry odvolacího soudu, jež odůvodňují výrok daného rozhodnutí - totiž že žalobce má pouze právo na výměnu akcií sepsaných v konkursní podstatě úpadkyně MELODIA za sporné akcie, nemůže se však domáhat jejich vyloučení z konkursní podstaty úpadkyně TREND - jsou výslovně obsaženy na str. 4 odst. 1 in fine rozsudku odvolacího soudu.

Odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu neshledal Nejvyšší soud ani vnitřně rozporným, neboť závěr odvolacího soudu, podle něhož má žalobce právo na výměnu akcií zanikající společnosti za sporné akcie (nikoliv na jejich vydání, jak uvádí žalobce), neodporuje závěru, podle něhož byl žalovaný oprávněn sporné akcie do konkursní podstaty úpadkyně TREND sepsat.

Vady řízení ve smyslu se nepodávají ani ze spisu. Zbývá proto posoudit, zda je správné právní posouzení věci odvolacím soudem.

Jak Nejvyšší soud vysvětlil již v usnesení ze dne 23. května 2001, sp. zn. (dostupném na webových stránkách Nejvyššího soudu), akcionář slučované společnosti se stává akcionářem přejímající společnosti ke dni zápisu sloučení do obchodního rejstříku (srov. i § 69a obch. zák., ve znění účinném do 29. února 2008). Nástupnické společnosti vzniká povinnost bez zbytečného odkladu vyměnit akcie a zatímní listy zanikajících společností za své akcie. Akcie zaniklých slučovaných společností však sloučením nezanikají a v každé z nich je inkorporováno právo na výměnu za akcii či akcie přejímající společnosti, a to ve stanoveném výměnném poměru. To ovšem neznamená, že tyto akcie se stávají akciemi přejímající společnosti; jsou s nimi pouze, až do jejich výměny za akcie přejímající společnosti, spojena práva vyplývající z účasti na ní.

Z povahy akcie jako dokonalého cenného papíru vyplývá, že legitimuje svého vlastníka k výkonu práv s ní spojených. Právo na výměnu za akcie přejímající (nástupnické) společnosti ve stanoveném výměnném poměru tudíž svědčí jedině vlastníku akcií společnosti zaniklé fúzí sloučením.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že sepsal-li žalobce jako první akcie společnosti KOTVA, a. s. (K invest a. s.), jež následně zanikla fúzí sloučením se společností ČESKÁ INVESTIČNÍ A SPRÁVCOVSKÁ, a. s., svědčí právo na výměnu za akcie nástupnické společnosti žalobci - potud je úvaha odvolacího soudu správná. Právo na výměnu za akcie nástupnické společnosti je však právem, které vylučuje soupis akcií nástupnické společnosti žalovaným (aktuálně srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sp. zn. ), a odvolací soud se mýlil, usuzoval-li opačně.

Právní posouzení věci odvolacím soudem tudíž není správné a dovolací důvod dle byl uplatněn právem, pročež Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu podle věty za středníkem a odst. 3 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( věta druhá ).

V novém řízení odvolací soud nepřehlédne, že sporné akcie, jež byly ke dni vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (tedy v době rozhodné též pro posouzení věci dovolacím soudem) součástí konkursní podstaty úpadkyně TREND, byly (podle sdělení žalovaného ze dne 9. května 2012) následně žalovaným z této konkursní podstaty vyloučeny.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta první a ).

V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2007) se podává z ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), podle kterého se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy, tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i v témže znění.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 27. června 2013

JUDr. Filip C i l e č e kpředseda senátu