Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 533/2013

7 Tdo 533/2013-20

U S N E S E N Í

J. M.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. M.

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. , byl obviněný J. M. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen a podle § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byla stanovena zkušební doba dvou let. Jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku posoudil soud prvního stupně skutek spočívající v tom, že obviněný J. M. (dále jen: „obviněný“) dne 28. 6. 2012 mezi 07.00 – 08.00 hodinou, v době svého volna na veřejné cestě od chatové oblasti K. k obci N., okr. P., po předchozím slovním konfliktu fyzicky napadl kopem do obličeje poškozeného F. V., bytem P., ul. D., který následně upadl na zem a zde jej obviněný ještě čtyřikrát kopl do oblasti hrudníku, obličeje a rukou, kterými si poškozený bránil tělo před kopy, čímž mu způsobil zlomeninu základního článku prsteníku levé ruky, zhmoždění měkkých tkání pravé tváře a tržnězhmožděnou ránu předsíně ústní dutiny vpravo o velikosti 20mm, přičemž uvedená poranění si vyžádala lékařské ošetření poškozeného F. V. na chirurgickém oddělení Pardubické krajské nemocnice a následně omezovala poškozeného v obvyklém způsobu života bolestivostí poraněných míst, v příjmu potravy a omezením hybnosti čtvrtého a pátého prstu levé ruky po dobu do 7 až 10 dnů, resp. do čtyř týdnů v důsledku zlomeniny základního článku prstu.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výrokům o vině a trestu, o němž Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací rozhodl tak, že odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce proti tomuto usnesení včas dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl v něm, že v jeho jednání byly nesprávně shledány znaky skutkové podstaty přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Nesprávnost rozhodnutí spatřuje v nesprávném hodnocení svědeckých výpovědí. Obviněný popřel, že by poškozenému způsobil újmu na zdraví přesahující dobu omezení v obvyklém způsobu života trvající déle než sedm dní. Stejně jako v odvolání namítl, že to byl poškozený, který na něj zaútočil. Poukázal na to, že na poškozeném nebyly patrné žádné stopy napadení. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. , zrušil i rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. , a poté aby přikázal Okresnímu soudu v Pardubicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce v písemném vyjádření k dovolání obviněného navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Současně navrhl, aby dovolací soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. a souhlasil ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s rozhodováním o dovolání v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je to, že předmětem právního posouzení je skutek zjištěný soudy, a nikoli skutek, jehož zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou obviněný prosazuje. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. ).

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný uplatnil převážně námitky skutkové, které stojí mimo uplatněný dovolací důvod, a proto se jimi nemohl zabývat. Jedinou právně relevantní námitkou je námitka, že nebyl naplněn znak skutkové podstaty přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, a to způsobení újmy na zdraví. Této námitce Nejvyšší soud nepřisvědčil. Zjistil totiž, že soudy obou stupňů se s touto námitkou řádně a v souladu se zákonem vypořádaly a pro stručnost proto odkazuje na podrobné odůvodnění obsažené v usnesení odvolacího soudu, které obviněný napadl dovoláním. Právní kvalifikace skutku jako přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku je proto správná.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2013

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek