Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2650/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce KELCOM International OSTRAVA, spol. s r. o., se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, Daliborova 683/42, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby 47666234, zastoupeného JUDr. Milanem Čichoněm, advokátem, se sídlem v Ostravě - Porubě, Hlavní třída 1196, PSČ 708 00, proti žalované Ing. M. D., jakoinsolvenční správkyni dlužníka VRATIMOVSKÁ STAVEBNÍ, a. s., zastoupené Mgr. Dagmarou Cenknerovou, advokátkou, se sídlem v Bílovci, Slezské náměstí 14/37, PSČ 743 01, o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka VRATIMOVSKÁ STAVEBNÍ, a. s., se sídlem ve Vratimově, Buničitá 755, PSČ 739 32, identifikační číslo osoby 26428121, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. března 2011, č. j. -57, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 12. dubna 2010, č. j. -28, zamítl Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) žalobu, kterou se žalobce (KELCOM International OSTRAVA, spol. s r. o.) domáhal vůči žalované (insolvenční správkyni dlužníka VRATIMOVSKÁ STAVEBNÍ, a. s.), vyloučení (v žalobě označených) věcí z majetkové podstaty dlužníka (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 23. března 2011, č. j. -57, potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „“), namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v o. s. ř) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl podle a jako nepřípustné.

Dovolání může být přípustné jen podle ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí přisuzuje dovolatel řešení následujících otázek:

1/ Zda v případě, že dílo bylo prováděno do objektu, který nebyl jako výrobní hala zkolaudován ani jako výrobní hala využíván, je možné spojovat takovýto objekt s funkčním využitím jako pro výrobní halu?

2/ Zda dílo bylo v takové fázi rozestavěnosti, že se stalo součástí věci hlavní?

3/ Zda lze funkčně oddělit od věci hlavní bez poškození či ztráty věci hlavní zabezpečovací signalizaci, která není u výrobních hal jejich funkční součástí?

4/ Zda i přes výhradu vlastnického práva žalobce zaniklo jeho vlastnické právo k souboru movitých věcí?

První tři z položených otázek mají převážně charakter otázek skutkových. Skutkový dovolací důvod dle je však dovolateli u dovolání, jež může být přípustné jen prostřednictvím , zapovězen (srov. dikce ).

Ve výkladu, podle kterého se věci, o jejichž vyloučení jde, staly (ve smyslu , ) součástí věci hlavní, odpovídá napadené rozhodnutí ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Srov. např. (dovolatelem zmíněný) rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2010, sp. zn. (který je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže, vydaná po 1. lednu 2001 - dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu), odkazující i na starší judikaturu Nejvyššího soudu. Důvod připustit dovolání pro zodpovězení otázek ad 1/ až 3/ tedy Nejvyšší soud nemá.

K otázce ad 4/ Nejvyšší soud uvádí, že potud napadené rozhodnutí výslovně vychází z rozsudku velkého senátu obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 81/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 81/2004“ (je s tímto rozsudkem souladné), takže důvod připustit dovolání pro její řešení opět není dán, když Nejvyšší soud R 81/2004 ve své rozhodovací praxi ustáleně uplatňuje (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2012, sp. zn. ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto, čímž žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Náklady žalované v dovolacím řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 3. srpna 2011). S přihlédnutím k době započetí úkonu právní služby přísluší advokátce žalované odměna podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen „advokátní tarif“); srov. advokátního tarifu a přechodné ustanovení obsažené v článku II , kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Advokátce žalované přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna dle § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu). Incidenční spor o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka je ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. a/ advokátního tarifu sporem o určení, zda tu je právní vztah nebo právo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. ), u kterého se považuje (pro rozhodnou dobu) za tarifní hodnotu částka 25.000,- Kč. Tomu odpovídá (dle bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 2.100,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč a s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 504,- Kč ( ) tak dovolací soud přiznal žalované k tíži žalobce celkem částku 2.904,- Kč.

Nejvyšší soud nepřehlédl, že podle ustanovení věty první by při rozhodování o náhradě nákladů řízení měl určit výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (jímž je , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) [část věty před středníkem] a že podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (podle ustanovení advokátního tarifu) by se mělo postupovat, jen jde-li o přiznání náhrady nákladů řízení podle a nebo odůvodňují-li to okolnosti případu (část věty za středníkem).

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. května 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) jako neústavní a s přihlédnutím ke sdělení Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2013, č. Org. 23/13, k onomu nálezu, uveřejněnému pod číslem 117/2013 Sb., nicméně Nejvyšší soud uzavírá, že při absenci zvláštního právního předpisu o sazbách odměny za zastupování stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni je namístě postup dle věty první části věty za středníkem (srov. shodně např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), jenž je ve sporech vyvolaných insolvenčním řízení přiměřeně aplikovatelný dle , o úpadku a způsobech jeho řešení (), se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 27. června 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu