Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1738/2012

30 Cdo 1738/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci žalobkyně J. S., zastoupené JUDr. Janou Kutmonovou, advokátkou, se sídlem v Praze 9, Vysočanská 548,proti žalované České republice - Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu, se sídlem v Praze 8, Pod sídlištěm 1800/9, o zaplacení částky 1.168.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2010, č. j. - 100, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 9. 4. 2010, č. j. -53, ve výroku I. řízení co do částky 440.000,- Kč zastavil, ve výroku II. rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni, ve výroku III. zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala na žalované zaplacení částky 668.000,- Kč s příslušenstvím, ve výroku IV. zamítl žalobu žalobkyně, kterou se domáhala na žalované zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 60.000,- Kč a ve výroku V. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Zamítnutím žaloby na zaplacení částky 668.000,- Kč s příslušenstvím rozhodl o nároku žalobkyně na náhradu škody, která jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín a Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Pardubicích jako odvolacího orgánu, jenž vyústil v nezákonné rozhodnutí - zřízení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemku v katastrálním území J. Za nezákonné rozhodnutí žalobkyně výslovně označila rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Pardubicích ze dne 14. 11. 2005, sp. zn. O-75/312/2005, kterým odvolací orgán zrušil napadené rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín ze dne 10. 8. 2005, č. j. OR-296/2003-604/5, a vrátil věc k novému projednání.

Městský soud v Praze napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 668.000,- Kč s příslušenstvím potvrdil, ve výroku o vrácení soudního poplatku změnil tak, že rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobkyni ve výši 20.000,- Kč, jinak v tomto výroku rozsudek soudu prvního stupně rovněž potvrdil a v zamítavém výroku o věci samé co do částky 60.000,- Kč a ve výroku o nákladech řízení rozsudek soudu prvního stupně zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu, a to co do potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 668.000,- Kč s příslušenstvím, podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. , , ve znění před novelou provedenou (dále také jen „ “). Dovolání však Nejvyšší soud podle ustanovení , odmítl jako nepřípustné.

Podle čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 1. 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 30. 11. 2010, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, může být založena výlučně podle , ve spojení s Dovolání by mohlo být shledáno přípustným jen tehdy, jestliže by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je po právní stránce ve věci samé zásadně právně významné ( – se zřetelem k nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. , je zrušeno uplynutím doby dne 31. 12. 2012; k tomu viz i nález ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. , dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz).

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolací přezkum je zde přitom předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu je možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné.

Přípustnost dovolání nezakládá nesouhlas žalobkyně s právním posouzením splnění podmínek odpovědnosti žalované za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím podle ust. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění , neboť rozsudek odvolacího soudu nepředstavuje jiné řešení ve smyslu , pokud odvolací soud dospěl k závěru, že odpovědnost žalované za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím není dána za situace, kdy žalobkyní výslovně označené rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Pardubicích ze dne 14. 11. 2005, sp. zn. O-75/312/2005, nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Totožný závěr platí i v případě, bylo-li by rozhodnutí, které nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, vykonatelné bez ohledu na právní moc (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. , usnesení ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , usnesení ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. ).

Jiné řešení ve smyslu nepředstavuje ani posouzení toho, zda soudu přísluší hodnotit zákonnost a správnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení, které učinil odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, když uzavřel, že soud rozhodující o žalobě na náhradu škody proti státu není oprávněn posuzovat tvrzený nesoulad nezrušeného rozhodnutí vydaného v jiném řízení se zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. , rozsudek ze dne 28. 2. 2011, sp. zn. , usnesení ze dne 20. 3. 2013, sp. zn. ). Jiné řešení ve smyslu nepředstavuje ani související závěr odvolacího soudu, že bylo-li ve věci vydáno rozhodnutí, nelze v postupu, který mu předcházel a v obsahu vydaného rozhodnutí se odrazil, spatřovat nesprávný úřední postup (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura, 2000, č. 1, pod č. 5, či rozsudek téhož soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 1000).

Žalobkyně dále namítá, že skutkový stav zjištěný odvolacím soudem nemá oporu v provedeném dokazování a napadený rozsudek je v rozporu s prokázanou skutečností. Tyto námitky míří proti skutkovým zjištěním. K takovým námitkám, představujícím dovolací důvod podle , nelze v souladu s při zkoumání přípustnosti dovolání podle přihlédnout (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. věty první, a , neboť žalované v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by měla právo, nevznikly a žalobkyně nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů řízení právo.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. června 2013

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu