Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 590/2013

7 Tdo 590/2013-17

U S N E S E N Í

T. R.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. R.

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. , byl obviněný T. R. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a byl za něj a za sbíhající se přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2012, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. , podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 14 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2012, sp. zn. , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. , jakož i všechny další výroky na výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. soud uložil obviněnému povinnost nahradit poškozeným H. M., a Z. M., škodu ve výši 80.000,- Kč.

Jako přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku posoudil skutek spočívající v tom, že obviněný, ačkoliv nemá právnické vzdělání a není advokátem ani exekutorem, uzavřel dne 1. 10. 2010 v B., ve své kanceláři označené jako „I. A E. K. J., Mgr. T. R.“ jako obstaratel zastupující firmu „J. – kancelář obecných zmocněnců“ s poškozeným – objednatelem Z. M., smlouvu o obstarání věci a generální plnou moc, jejichž předmětem bylo vymožení dluhu poškozeného od J. V. a H. V., ve výši 780.000,- Kč, přičemž se vydával za právníka a z poškozeného v B. pod nejrůznějšími nepravdivými záminkami o probíhajícím jednání s advokátem dlužníků či hrozící finanční kontrole a zařízení zpětvzetí údajného trestního oznámení V. v období od 1. 10. 2010 do 8. 10. 2010 vylákal postupně částku ve výši 80.000,- Kč, aniž by vůbec s dlužníky či jejich právním zástupcem začal ve věci jednat, následně kontakt s poškozeným přerušil a úhradu peněz na vyřízení věci zapřel.

K odvolání obviněného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 3. 2013, sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil obviněného pro výkon trestu do věznice s ostrahou.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání, z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání namítl, že tvrzení poškozených, že mu předali částku 80.000,- Kč je ničím nepodložené a toto tvrzení je v rozporu s tvrzením obviněného, který převzetí této částky popřel. Soud proto hodnotil důkazy v rozporu se zákonem, když jednostranně a protiprávně zvýhodnil poškozené. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 3. 2013, sp. zn. , a věc mu vrátil k dalšímu projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce se k dovolání věcně nevyjádřil. Vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl o dovolání za podmínek ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je to, že předmětem právního posouzení je skutek zjištěný soudy, a nikoli skutek, jehož zjištění se dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou obviněný prosazuje. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. ).

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný uplatnil v dovolání pouze námitky skutkové, které svým obsahem nenaplňují uplatněný dovolací důvod a jimiž se proto nemohl zabývat vzhledem k zákonnému vymezení dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. června 2013

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek