Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 576/2013

30 Cdo 576/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně LIPNICKÁ spol. s r. o., se sídlem v Praze 9, Peluškova 1398, identifikační číslo osoby 64582582, zastoupené JUDr. Janem Brožem, advokátem Advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák s. r. o., se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti žalovaným 1) J. Š., a 2) M. Š., oběma zastoupeným PhDr. Mgr. Janou Koutnou, advokátkou se sídlem v Domažlicích, Kostelní 1, o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2012, č. j. -109, takto:

I Dovolání žalovaných se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( )

Úvodem Nejvyšší soud předesílá, že vzhledem k době vydání dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jen „ “); vzhledem však k tomu, že ustanovení bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 28. února 2012, sp. zn. (všechna zde uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu

www.nalus.usoud.cz

) uplynutím dne 31. prosince 2012, přičemž dovolání v této věci bylo podáno dne 30. ledna 2013, bylo nezbytné otázku přípustnosti dovolání posuzovat již ve smyslu novelizovaného (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. 1572/11).

Dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2012, č. j. -109, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolací soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [ve vztahu k dovolateli relevantně vymezenému důvodu dovolání stran odvolacím soudem nesprávně řešené právní otázky pasivní věcné legitimace ve sporu o určení vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. srpna 2008, sp. zn. , a dále rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2009, sp. zn. , ze dne 15. prosince 2011, sp. zn. , a ze dne 15. března 2012, sp. zn. , které jsou veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz)]. Ostatní dovolací argumentace žalovaných nebyla podřaditelná pod dovolací důvod ve smyslu až 3 (z hlediska řešení procesní otázky ve smyslu ), neboť vesměs obsahovala námitky procesního charakteru, jimiž žalovaní brojili proti procesnímu postupu odvolacího soudu v řízení.

Dovolání žalovaných proti meritornímu výroku II. rozsudku odvolacího soudu proto Nejvyšší soud podle věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3, když dovolání žalovaných bylo odmítnuto, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni, která byla v dovolacím řízení zastoupena advokátem, právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Vzhledem k tomu, že v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , došlo, a to s účinností od 7. května 2013 (kdy byl tento nález publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 116/1993 Sb., v částce 52), ke zrušení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, je nezbytné s účinností od 7. května 2013 při rozhodování o náhradě nákladů občanského soudního řízení aplikovat , o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, neboť její použití ve smyslu , věty první za středníkem, , odůvodňují okolnosti případu. Za tyto okolnosti lze považovat to, že byla Ústavním soudem zrušena a de lege lata zde (prozatím) neexistuje žádný jiný právní předpis, jímž by byly stanoveny paušální sazby pro řízení v jednom stupni, a dále, že soudy jsou ve smyslu povinny rozhodnout o povinnosti k náhradě nákladů řízení v rozhodnutí, jímž se řízení končí, kdy podle druhem nákladů řízení je i odměna za zastupování advokátem nebo notářem v rozsahu jejich oprávněné stanoveného zvláštními právními předpisy.

V tomto případě (vzhledem k zastoupení žalobkyně advokátem) účelně vynaložené náklady žalobkyně sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (jejich písemné vyjádření k dovolání žalobce), podle , a to z tarifní odměny ve smyslu , , , , , a vyhl. č. ve výši 2.500,- Kč, dále z jednoho paušálu hotových výdajů podle cit. advokátního tarifu ve výši 300,- Kč, to vše s připočtením částky představující 21 % DPH ve výši 588,- Kč podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 3.388 Kč.

Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 3.888,- Kč jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 25. června 2013JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu