Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3947/2011

U S N E S E N Í

a/ M. K

b/ A. K.

, obou zastoupených JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem, se sídlem v Ostravě – Přívozu, Škroupova 1114/4, PSČ 702 00, za účasti

1/ K. L.

, ,

2/ Š. L.

, , obou zastoupených Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, Husova 1285/2, PSČ 702 00,

3/ Ing. R. C.

, PSČ 708 00, zastoupeného Mgr. Kateřinou Siudovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, Matiční 730/3, PSČ 702 00, a

4/ Stavebního bytového družstva Vítkovice

, se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, Daliborova 54, identifikační číslo osoby 00050806, zastoupeného JUDr. Miroslavem Pavelkou, advokátem, se sídlem v Petřvaldě, Petřvald 352, PSČ 742 60, o určení členství v bytovém družstvu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání Kamila Lietavce a Šárky Lietavcové proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. května 2011, č. j. -405, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Dovolatelé

jsou povinni

společně a nerozdílně zaplatit navrhovateli a/ Marku Kreuzovi na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.395,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

III. Dovolatelé

jsou povinni

společně a nerozdílně zaplatit navrhovatelce b/ Aleně Kreuzové na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.395,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. května 2010, sp. zn. -330, určil, že navrhovatelé jsou členy Stavebního bytového družstva Vítkovice, se sídlem Ostrava – Mariánské Hory, Daliborova 54, identifikační číslo osoby 00050806 (dále jen „družstvo“) s členskými právy a povinnostmi k družstevnímu bytu č. 28 o velikosti 3+1 v Ostravě – Hrabůvce na ulici J. H. 1559/10 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. až IV.).

Soud prvního stupně dospěl k závěru, podle něhož dohoda o převodu členských práv a povinností, uzavřená dne 12. listopadu 2001 mezi navrhovateli a K. L. (dále jen „dohoda“), je neplatná pro obcházení zákona podle , (dále jen „obč. zák.“), neboť úmyslem účastníků dohody nebylo převést členská práva a povinnosti, nýbrž zajistit „poskytnutí půjčky“. Další důvod neplatnosti dohody pak soud prvního stupně shledal v absenci podstatných náležitostí, neboť dohoda neobsahuje určení hodnoty družstevního podílu. Konečně soud prvního stupně uzavřel, že dohoda „je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku“, neboť úplata za převod členských práv a povinností je „značně podhodnocena“.

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci potvrdil k odvolání K. L., Š. L. a družstva rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. (první výrok), změnil je v nákladových výrocích II. a IV (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí až pátý výrok).

Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru o neplatnosti dohody, odkazuje „pro stručnost“ na odůvodnění usnesení soudu prvního stupně. Nově uplatněnou námitku promlčení návrhem uplatněného nároku pak považoval za nedůvodnou (uzavíraje, že promlčecí doba ke dni zahájení řízení neuplynula).

Proti usnesení odvolacího soudu podali K. L. a Š. L. dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále též jen „ “), odmítl jako nepřípustné.

V rozsahu, ve kterém směřuje i proti té části prvního výroku napadeného usnesení, jíž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně i ve výroku III. o nákladech řízení, proti druhému výroku usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II. a IV. o nákladech řízení, a proti čtvrtému výroku o nákladech odvolacího řízení, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé pak může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelé však Nejvyššímu soudu žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládají.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán, je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle (srov. část věty za středníkem ), jestliže tvrzené vady řízení nezahrnují právní otázku zásadního významu (srov. shodně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Z uvedených důvodů nelze dovolání připustit k prověření námitek, jimiž dovolatelé vytýkají odvolacímu soudu nesprávná skutková zjištění, učiněná z provedených důkazů, popř. skutečnost, že odvolací soud vzal „za prokázané skutečnosti, aniž by provedl důkazy“. Těmito námitkami totiž dovolatelé vystihují dovolací důvod vymezený v , jenž u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko podle , nemají k dispozici a k jehož přezkoumání dovolání nelze postupem podle posledně označeného ustanovení připustit.

Námitkou, podle níž napadené rozhodnutí nesplňuje – jde-li o odůvodnění závěru, podle něhož nárok navrhovatelů není promlčen – požadavky ustanovení , dovolatelé vystihují dovolací důvod podle , aniž by vytýkaná vada řízení zahrnovala jakoukoliv právní otázku, jež by napadené rozhodnutí činila zásadně právně významným; ani k jejímu přezkoumání nelze tudíž dovolání připustit.

Námitka, podle níž soudy pochybily při hodnocení svědecké výpovědi svědka Bicana, když nevzaly v úvahu jeho přátelské vztahy s navrhovateli, je pouhou polemikou s hodnocením důkazů učiněným soudy nižších stupňů. To však se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem, a tedy ani (pro tuto věc nepřípustným) důvodem vymezeným v (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2005, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2005, pod číslem 145, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. červnu 2000, na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Konečně nenapadají-li dovolatelé závěr odvolacího soudu, podle něhož je dohoda neplatná pro obcházení zákona, a neotevírají-li tak tento závěr dovolacímu přezkumu (srov. ustanovení a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009 sp. zn. ), nelze dovolání připustit ani k prověření námitek dovolatelů, týkajících se „způsobu určení hodnoty členského podílu v dohodě“. Jelikož závěr o neplatnosti dohody pro obcházení zákona – v případě jeho správnosti – obstojí jako samostatný důvod pro vyhovění návrhu, nemůže mít přezkoumání uvedených námitek dovolatelů vliv na výsledek sporu a dovolání je tak nepřípustné jako celek (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 27/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání K. L. a Š. L. bylo odmítnuto a každému z navrhovatelů vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud nepřehlédl, že podle ustanovení věty první by při rozhodování o náhradě nákladů řízení měl určit výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (jímž je , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) [část věty před středníkem] a že podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (tj. podle ustanovení advokátního tarifu) by se mělo postupovat, jen jde-li o přiznání náhrady nákladů řízení podle a nebo odůvodňují-li to okolnosti případu (část věty za středníkem).

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. května 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) jako neústavní, nicméně Nejvyšší soud uzavírá, že při absenci zvláštního právního předpisu o sazbách odměny za zastupování stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni je namístě postup dle věty první části věty za středníkem

Účelně vynaložené náklady dovolacího řízení sestávají z odměny zástupce navrhovatelů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 3 písm. a/ advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 2.100- Kč, jež se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snižuje o 20 %, tj. na částku 1.680,- Kč, a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 415,80 Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal každému z navrhovatelů k tíži dovolatelů celkem 2.395,80 Kč.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. května 2013

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu